Second Chance

4.První den a velký problém

Tom
Dneska to bude ve škole fuška.
Chybí 5 učitelů a já je budu muset zastoupit. Dneska volno nebudu mít.

Sedím v křesle nohy položené na stole a přemýšlím o Samovi. Ten kluk je zvláštní očí má modré jako Samantha akorát vlasy má krátký jinak je hodně podobný Samanthe. Z mých myšlenek mě vytrhne až poklepání na rameni, když stočím pohled k osobě tak se nestačím divit. Ahoj Same, copak potřebuješ? Dobrý den pane řediteli, přišel jsem se zeptat ohledně rozvrhu hodin a kde mám třídu. Aha tak to ti mile rád pomůžu posaď se. Tak chvilku počkej já ti rozvrh vytisknu a pak ti ukážu kde máš třídu, dobře? D-dobře. A smím vědět kde si mám vzít potřebné věci na učení. O učebnice na určité předměty si řekneš naší knihovnici. Jakmile jsme to dořekl se Samovi očí úplně rozzářily. Vy-vy tady máte knihovnu?? Ano máme. Musel jsem se usmát poprvé vidím kluka co je šťastný, že škola má knihovnu (Jen kdyby pan učitel věděl že Samuel je Samantha😂) Nu což vidím, že se ti tu bude líbit Same. Tady máš rozvrh a teď pojď za mnou ukážu ti tvou třídu. Když jsme vycházeli z mé ředitelny zdál se mi Sam, že není ve své kůži. Pořád se klepal a když jsme mu jen na ramenou položil ruku pokaždé sebou cuknul bylo to zvláštní takového žáka jsme tady ještě neměl. Doufám, že si tady časem zvykne. Moc nerad bych o něj přišel vypadá jako moc chytrý kluk.

Přišly jsme k jeho třídě už byla hodina tak jsme radši zaklepal. Po vyzvání jsme vešel do třídy Sam šel těsně za mnou třídou se ozvali sborově: Dobrý den pane řediteli. Dobrý den žáci a paní učitelko někoho jsem vám přivedl. A koho pak, nového žáka? Ano. Když jsme se otočil Sam se za mnou snažil schovat před všemi, a hlavně před učitelkou musel jsem se usmát, jak se strašně styděl byl roztomilý. No tak se nám představ a nestyď se. Pobídla ho učitelka. Nervózně se postavil před tabuli a začal mluvit. Ahoj, jmenuji se Samuel Jackson. Je mi 18 let a bydlím v Londýně. Rodiče nemám. Mám jenom staršího bráchu Jackoba. Jinak rád kreslím a čtu. Mé koníčky jsou jízda na koni a bruslení. Dokončil a celá třida i mi s paní učitelkou jsme mu zatleskali. Zřejmě jsme tleskal nejvíc byl jsem strašně překvapený, že s takovou nervozitou začal mluvit. Dobře posadíš se vedle Liama a Louise. Jak řekla, tak udělal, kluci, které již paní učitelka zmínila se rozsedli do stran a jeho nechali si sednout do prostřed, asi se znali, protože se uvolnil, jakmile si sednul, asi s nimi má pokoj nebudu to řešit, ale nelíbí se mi to, jak se k sobě chovají. (Tady je obrázek Toma, jak se asi tvářil, když viděl Sama jak se mezi Liamem a Louisem uvolnil.)

Ne nežárlím. Dobře žárlím, ale proč nemám proč žárlit. Dobře třído tak půjdu a Same. S tebou chci pak ještě mluvit ohledně rozvrhu. A budu potřebovat tvou uvolněnku na Tělocvik. O přestávce přijď do ředitelny. Dobře? A-ano pane řediteli. Líbí se mi, když koktá je roztomilý.

Liam
O přestávce jsme s Louisem šli doprovodit Sama k ředitelně, kde jsme se rozloučily a šli na další hodinu měli jsme matematiku, jak já ji nenávidím, ani Louis ji nemá rád nikdo nemá rád matiku. Louis, koho máme na matiku místo profesora Foxe? Máme Antiterepapinovyčovského. Můj bože zase to je jak zlý sen. Proč mi musíme mít na supla tohohle učitele.

Samantha/Samuel
Jak pan ředitel řekl, tak jsme udělala. Šla jsem po hodině k ředitelně, kluci mě doprovodili a pak se rozloučily a odešli já zaklepala, po vyzvání jsme vešla dovnitř. Ta-tady vám nesu tu uvolněnku na tělocvik pane řediteli. Dobře. Proč pokaždé koktáš, když se mnou mluvíš? Ja-Ja nevím pane řediteli. A prosím říkej mi i v ředitelně Tome, pokud tady někdo nebude kromě tebe a mě. Dobře? Ano pane ředi – tedy T-Tome. Proč pořád koktáš? Tom se začal tak divně culit. Byla jsme hold taková stydlivá no a co, každý je jiný. Já jsem hold stydlivá no bože. A co má být já se nezblázním. Já se zamračím a Tom se začal smát jako malý. Pa – Tome proč se mi směješ? Já se směji tomu, jak se stydíš je to roztomilý, ale zároveň je to k smíchu. Já jsem roztomi-mi-milý? Ano jsi roztomilý a taky jsi roztomilý, když koktáš. To už jsem se neudržela a jedna neposedná slza se svezla po mě tváři. To, co Tom udělal mě uchvátilo. Zvedl se z křesla a přešel ke mně. Já jen sklopila hlavu abych se nedívala do těch jeho studánek. Když byl u mě palcem mi podepřel bradu a setřel neposednou slzu. Proč pláčeš? Nemáš proč. Je pravda, že když se mnou mluvíš tak koktáš a mě to přijde opravdu roztomilé a taky, když se stydíš je to roztomilý stejně jako, když koktáš, nevím připadá to jen mě roztomilé. A navíc jsem zjistil jednu věc, kterou bych do sebe nikdy neřekl. A to-to jakou T-Tome? Zeptala jsem se ubrečeně. To že žárlím na ty tví kamarády. I když nevím proč. Připadám si jako blb. Já se v tu chvíli musela uculit byl roztomilý, když o tom mluvil, jak žárlí na Liama a na Louise. O-opravdu žárlíš na Liama a na Louise? Ano. Já v tu chvíli nevěděla, co dělat tak jsme ho vtáhla do medvědího objetí. Nemusíš na ně žárlit jsou to jen KAMARÁDI. Na slovo kamarádi jsem dala velký důraz. Po chvíli jsme se odtáhly od sebe a já mu věnovala pusu na tvář a rychle utekla z ředitelny a nechala tam tak Toma stát jako solný sloup.

Tak jo čumáčci je tady další kapitola.
Doufám, že se vám líbila. Budeme rádi za koment a like.
Vaše Danele_Ftyles a AlbtaKadevkov. 😘😘