Jsem v autě. Jedeme do Cave Hill. Táta tu koupil velký barák za hodně dobrou cenu. Co se týče mě, jsme Alec a nenávidím svůj život. Jsem taková černá ovce rodiny. Rodiče ze mě chtějí udělat někoho, kým nechci být. Takového dokonalého, chytrého syna, který hraje fotbal. Já nic z toho nesplňuju. Jak jsem říkal nenávidím svůj život, nenávidím své rodiče. Upřímně bych si přál, aby byli mrtví. Hodně přemýšlim o smrti. Fascinuje mě. Zdáli vidím ten dům. Blížíme se k němu. Je obrovský. Jakmile jsem vstoupil dovnitř, měl jsem pocit jakoby by se ve mě něco změnilo. Ne, určitě to nebyl pocit kdy si uvědomíte, že máte nový dům. Tohle bylo jiné. Líbilo se mi to. Šel jsem po schodech na horu. Vybrat si pokoj. Máme tady hodně pokojů. Nevím, který si vybrat. Najednou mě začal táhnout pokoj na konci chodby. Šel jsme k němu, ale nešel otevřít. Šel jsem za tátou jestli náhodou nemá klíče od toho pokoje. Stál tam s pronajímatelem. ,, A, to je můj syn Alec". Jenom jsem se pousmál. Zeptal jsme se ho na ten pokoj. Řekl mi, že ho zamknul. Prý mi ho odemkne. Šel se mnou ke dveřím a řekl mi něco o tom pokoji. Prý v tomhle pokoji zemřel jeden chlapec. Spáchal sebevraždu hned po tom co zabil celou svojí rodinu. Mě to bylo jedno, ten pokoj mě táhl, chtěl jsem ho. Odemkl mi dveře. Šel jsem dovnitř. Bylo mi tam krásně. Vybalil jsem si a šel na večeři. Matka říkala, že zachviličku by měli ty holky, co si pronajmuli pokoj na dva měsíce. Byl jsme udivenej a to hodně. Nevěděl jsem o tom. Ani ne po půl hodině nám zazvonil zvonek. Rodiče šli otevřít. Já seděl a zapálil si cigaretu. Na první pohled se ty holky zdály jakože hodně v pohodě, až moc! Jenomže mi na nich něco nesedělo. Ihned jsme je vzali na večeři. Po té jsme jim ukázali pokoj. Byl přímo naproti mému. Šel jsem brzy spát. Probudil jsem se uprostřed noci. Po cestě do kuchyně jsem na schodech našel malý pentagram. Řekl jsem si, že to asi bude některé z holek. Když jsem seděl v u stolu, sekl jsem se. Cítil jsem jakoby mě někdo sledoval. Snažil jsem se na to nemyslel. Najednou slyším, jak někdo klepe na venkovní dveře. Jdu k nim. Otevřel jsem. A tam stála nějaká holka, mokrá od deště. ,, vyvolený" zašeptala. Ptal jsem se jí co tím myslí, ale ona pořád říkala vyvolený. Pak ztichla ukázala na mě a řekla. ,, Ty jsi bez strachu, jsi syn Satanův, zrozený zabíjet, mučit, a vládnout peklu!" Jakmile to dořekla obličej se jí změnil, vypadala jako mrtvola s červem v nose a vystartovala na mě.
Čau lidi, tohle je první část mé knihy Longo itinere. Doufám, že se bude líbít a druhá část výjde do dvanácti dnů.
ČTEŠ
operamini redarguti
TerrorAlec, obyčejný kluk, který je zklamaný životem a jediný po čem touží je smrt, jenomže není dost silný, aby to udělal. Až na úplném konci se z něj stane něco, čím v hloubi duše chce být.
