Kiss from angel

4.

Scarlett pohnula prsty na rukou. Pak nadzvedla ruce v loktech, zvedla se do sedu a otevřela oči. Párkrách zamrkala a rozhlédla se kolem sebe po místnosti. Byla na ošetřovně. Nikdo v mistnsti nebyl. Zvedla se z postele a přešla ke stolku s léky a podobnými věcmi, kde také ležel její mobil. Podívala se na datum. Zhrozila se, byla v bezvědomí několik dní! Chytla se za hlavu. Zarazila se a prsty obhmatala obvaz, který měla obmotaný kolem spánků. Najednou zaslechla kroky. Do místnosti vešla Katie a nějaký muž. Byl středně vysoký v jeho tmavých vlasech byly barevné pruhy, kolem očí stíny se třpytkami, v padnoucím obleku.

"Magnusi já chtěla, aby si pitval tu mrtvolu dole a ne kritizoval výzdobu mého institutu !" Křičela Katie na čaroděje stojícího vedle ní. „Mimo to jsem si jí už vypitvala sama, než ti skončila ta párty!" Magnus se jen lišácky pousmál.

"Mám pocit, že i támhleta holka si myslí, že by tu mělo být víc barev, podle toho jak se tváří."

"Magnusi to je moje nejlepší kamarádka Scarlett! Bydlí tu a právě se probrala z bezvědomí!" Katie měla chuť čaroděje něčím přetáhnout, ale místo toho jen zvedla ruku a zamávala Scar. Ta jí jen nepatrně kývala nazpátek. Podezřívavě se zadívala na cizího čaroděje.

"Co tu chce?" Zamrkala a promnula si oči, když Katie rozsvítila bílé zářivky, jejichž světlo jí řezalo do očí.

"Tohle je Magnus Bane, nejvyšší čaroděj Brooklynský. Je tu kvůli té upírce, chtěla jsem, aby mi zjistil, z čeho se skládá její krev a jestli na to byla použita magie. Ale on přišel až před chvílí, kdy už tělo bylo ve značném stádiu rozkladu." Katie věnovala Magnusovi svůj naštvaný pohled. Nebylo jí překvapením, když sebou lehce ucukl, většinou když tenhle pohled použila, tak osoba na druhé straně znejistěla a opravdu to nenáviděla. Mezitím se čaroděj, ze kterého se neustále sypaly třpytky vydal ke Scar, aby jí podal ruku.

Scar mu jí pevně stiskla, zorničky se jí rozšířili. V její hlavě se objevil obraz. Viděla sebe z pohledu čaroděje. Byla ve svém pokoji, kde se právě probudila. Pak přešla k oknu, rozhlédla se a zatáhla ho. Obraz se rozplynul a objevil se další. Opět byl z pohledu čaroděje, z vrchu. Byl večer, seděla na zdi, pak se otočila a sekla ho do nohy dýkou. Vedle ní z druhé strany zakrákal havran, na kterého se vyděšeně otočila. Pak se obraz rozplynul.

"To si byl ty?! Si v pořádku? Moc se omlouvám, ale můžeš si za to sám." Začala se starat Scarlett, hned ale nasadila postup ala já za nic nemůžu. Magnus se spokojeně usmál.

"Jsem v pořádku a naprosto s tebou souhlasím. Ovšem byla to ošklivá rána. Mimochodem je opravdu zajímavé že s tebou můžu komunikovat skrz myšlenky." Zakýval obočím, Katie se na ně jen nechápavě dívala, ale pak jí to také došlo.

"Ty syčáku.... Já tam dole v laboratoři již tři dny zjištuji čí je ta krev a ona je tvoje!" Rozkřikla se blondýnka za nimi, ale s těžkostí zadržovala smích.

"Hej klid krásko, já nevěděl, že tahle bojovnice je s tebou. Vlastně jsem si myslel, že je to démon, ale když jsem zahlédl runy, tak mi bylo hned jasné, že zaútočit by nebylo moudré." Bránil se Magnus, jenže jemu takováhle nálada nikdy moc dlouho nevydrží a proto dodal: "A jen tak se zeptám....Nechceš nějaké povzbuzovadlo? Na poslední párty mi jakýsi člověk dal nějaké tabletky a jsou dost zajímavé...."

Katie jen popošla dozadu a svraštila obočí. Tahle stopa nikam nevedla, ostatně jako většina z nich. V záchvatu vzteku sebrala propisku ze stolu a mrskla jí po stěně těsně vedle Magnuse. Propiska zůstala trčet ve stěně jak roh jednorožce a v místnosti zavládlo ticho.

"Tak tohle bylo sakra dobré! Nechci vědět co tě k tomu dohnalo, každopádně si asi ten nejlepší vrah stěn psacími potřebami." Ozval se po chvíli Magnus stále hledící na onu propisku.