Lhář |Wedry|

|6|

,,Brý ránko." slyšel jsem Pavla. Co ten dělá v mém pokoji?

,,Dobrý." uslyšel jsem pro změnu Dianu. Já jsem mezitím dělal, že spím.

,,Nejdeš na snídani? Radek bude ještě spát dlouho."

,,Jseš si tím jistej?" přidal jsem se.

,,Jé, ty už si hore, no tak si pohni ty bazerante brzo jedem nakupovat s tou tvojí... slečnou." (Dle mého, by toto Pavel řekl xD)

,,Dobře, už vstávám." vstal jsem a chytl Dee za ruku. Táhnul jsem ji ven z pokoje.

,,Běž s Pavlem, já za vámi dojdu." zašeptal jsem jí do ucha.

,,Fajn?" odpověděla a mířila za Pavlem který se hnal do kuchyně. Zalezl jsem zpátky do pokoje a obléknul jsem se. Zase nic zajímavého. Vešel jsem do jídelny kde jsem viděl jak po sobě hází Pavel s Dee hranolky. Počkat cože? To jsou na snídani hranolky?

,,Vy jste byli koupit hranolky?" zeptal jsem se.

,,Ne jen to, i burgery a šejky."

,,Jste se překonali."

.

Bylo po jídle a já měl na práci to celé sklidit. Zase. Ty prasata fakt nic po sobě uklidit neumí.

,,Dee, přestaň... Ehm, a co je vlastně mezi vámi?" zeptal se mně Štěpán. Otočil jsem se, abych se podíval, co tam dělají. Dee lechtala Štěpána. Aha.

,,No, jak se tak dívám, tak tři metry."

,,Vtipné Ráďo. Chodíme spolu." usmívala se na celé kolo Dee. Vážně to řekla? To bych od ní nečekal. Pavel ke mně přišel.

,,Ze začátku jsem si myslel, že to je nějaká přemalovaná cuchta. Schvaluji ti ji." šeptal. Toto bych pro změnu nečekal od Pavla. Sám na ni nadával. Asi změnil názor.

,,Tak vy bazeranti a slečno, jedeme?" zakřičel Pavel a zamával s klíčkama. Nikoho přece nezajímá, že nás sousedi nejspíš slyší. Hlavně že si tu křičet můžeme.

,,Můžem." řekla Dianka a vydala se za Pavlem. Postupně jsme se dostali všichni ven.

Pavel si sedl za volant. Snad mu nebudou hrát písničky. Jinak se tam za boha nedostanem.

.

,,Už vidím Ikeju!" zapištěla Dianka. Má strašně roztomilý hlásek. Celá je roztomilá.

,,Ale hlavně abys viděla i parkovací místo. Pavel neumí hledat místa." zasmál jsem se Štěpánovo výroku.

,,Štěpáne drž hubu. Už jedno vidím." naštvaně odpověděl Pavel. Zaparkoval a my se nějak dostali ven z auta.

Chytl jsem Dee za ruku. Chodím s ní jeden den a už se bojím, že o ni příjdu. Mám velkou konkurenci.

.

,,To je ten stůl?" zeptala se Diana.

,,Je posunovací?" pokračovala.

,,Ano, je." dokončila po tom, co ho zkusila snížit. Jako malé dítě. Otočila se na Štěpána.

,,Berete ho teda?" zeptala se ho.

,,No bereme, nechceš ty si něco vzít k Radkovi? Hádám, že když už spolu chodíte, budeš chodit na návštěvu. Nebo snad ne?" optal se jí Pavel.

,,To je samozřejmé, ale kdybych si něco donýst potřebovala, tak si to vemu z domu. Nebudu vám tady utrácet peníze, když si za to můžete koupit chlast."