Těžká rozhodnutí

Pozvánka

Nu, ahoj? :) popravdě jsem nikdy neměla ráda, dlouhé autorovo vykecávání. Neberte si prosím špatně, že u kapitol nepíšu nic jako:" Ahoj, máme tu další kapitolu." je to asi jakousi slušností, ale mě vždy stejně nejvíc zajímal příběh...

Berte to tedy jako takovou malou pozvánku k pronikání do tajů Středozemě a Temného Hvozdu po filmu Hobit bitva pěti armád. Pevně doufám, že na tuhle jízdu nás po čase bude čím dál více ;) Přeci jen, jsem ráda, když mi někdo dává najevo, že nepíšu jen do větru.

Doufám tedy a upřímně si přeji aby tahle povídka byla zdárně ukončená.

K mým ostatním povídkám... V nejbližší době mi chybí inspirace pro jejich dokončení. Výměna má ještě mizivou šanci na dokončení, ale nechci nic slibovat. Je těžké psát bez inspirace. Každý, kdo kdy psal mě doufám pochopí. Nechci zahodit dobrý nápad špatným koncem, doufám, že to trochu pomůže ulevit tomu pocitu frustrace.

Prosím všechny, hvězdičkujte komentujte, dobrý komentář potěší a kritický pomůže zlepšit moje dovednosti. Nikdo přece nechceme číst brakové povídky.

A na poslední řádek svého "nedlouhého" proslovu chci říct jen, že ač mi Středozemě přirostla k srdci... a zapsala se do něj nesmazatelným písmem, zlé síly, jako škola mi můžou krapet poplést hlavu. Mám v plánu si přečíst Silmarion, ale... při tom všem, co si mám přečíst budu ráda, když se k tomu dostanu za pár měsíců...

A tato povídka neobsahuje slash scény... zčásti proto, že jsem se je nikdy nenaučila psát a z části proto, že dobrý příběh je mít ani nemusí.Jen prosím neodsudťe to. Netvrdím, že nebudou náznaky, ale to už je trochu jiné povídání, doufám, že se povídka bude líbit a že mi tu necháte nějakej ten komentář, hvězdičku, klidně i oboje :D