Asi o 3 dny později od toho, co jsme byly s Romčou na jejím tréninku jsem ve škole o volné hodině volala s Mončou.. Řekla mi, že dneska na 5 mám přijít a že dáme trénink. Zase jsem se cítila jako v nebi... ten pocit je prostě a jednoduše nepopsatelný. Nedá se zapomenout. Hned jsem to běžěla říct Romči.
"Mluvila jsem s Mončou dneska na 5 .. pojedeš prosím semnou ?? " zeptala jsem se Romči.
" Super.. Jasně že pojedu ... ke koním se dostanu jen 2x týdně.. chci zase vidět Marlyho- F! Odpověděla mi.
" Tak super ! Já už se nemůžu dočkat ! Ale moment ... kdo mi pomůže vyčistit, nasedlat , nauzdit ?! " uděšěná jsem se zeptala Romči.
" Moňa ti pomůže, neboj Lei!" řekla.
" Tak jo .. " uklidnila jsem se.
Jely jsme na koně ... strašně jsem se těšila, až zase uvidím koníky, které tak miluju .
" Haidynko !! " poměrně silně jsem vykřikla, když jsem zahlédla tu krásnou malou kobylku, na kterou se dnes chystám.
" Ticho !! ukoní se neřve !! plaší se tím .. to bys mohla vědět.." tiše, ale důrazně mě napravila Romča.
"Tak promiň ... jak jsem říkala je to pro mě prostě nové... ještě si zvykám.." odpověděla jsem co největším šepotem.
"Tak už nemluv a chystej věci ... za chvíli je tu Moňa." řekla mi Romča.
Šla jsem do sedlovny a vzala jsem sedlo, uzdečku a čistění pro Heidynku ... a v tom přijela Monča.
"Ahojky Mony !" řekla jsem nadšeně.
" Ahoj Lei. Tak co ? Jdeme na to ? " řekla mi.
" Jistě ! už se nemůžu dočkat !! řekla jsem.
Tak mi nějak Monča vysvětlila co a jak a šlo se do sedla ... ukázala mi jak nasednout , jak se držet a co jaký pojem znamená. Monča mě drzěla na loži na kroužku ...seděla jsem poprvé v životě na koni ! (dobřě v 5 jsem seděla na pouti.. ale to nic není ). Seděla jsem a Monča mi vysvětlovala jak mám držet otěže, jak pobízet ... no prostě mi vysvětlila úplně všecičko.
"Tak co.. dobrý ? " zeptala se mě.
" Dokonalý .. Haidy je neskutečná!" odpověděla jsem.
" Jde vidět, že ti Haidynka věří, a že tě vnímá... tak co... naklušeme ?" s úsměvem na tváři se na mě podívala a zeptala se.
" Tak jo .. a co mám dělat ? " nadšeně jsem odpověděla.
" Je to rychlejší krok .. jen víc stiskni nožky k sedlu a k Haidy a řekni ji klus .. a nezapoměn .. pořádně se drž! řekla mi Monča.
" Tak jo .. jdeme na to.." řekla jsem jí.
Jen co jsem stiskla víc nohy Haidynka naklusala ... ze začatku to drcalo .. ale pak jsem chytila jakýsi rytmus a bylo mi příjemné jak se pohupovala.
" Tak zkusíme stehení ? " zeptala se mne Monča.
" Co to je ?" řekla jsem.
" Jen si stoupni do třmenů .. nemusíš ani pobízet... jen se drž koleny, ano ? " řekla.
" Tak jo!" odpověděla jsem jí.
Ze začátku jsem Haidynce padala do sedla zpět ale po chvíli mi to začalo jít. Byla jsem neskutečne ráda, že jsme si s Haidy tak sedly ! Potom jsme tohle zopakovaly ještě jednou na druhou stranu a pak ještě jednou na obě dvě. Potom trénink skončil .. krokovala jsem Haidynku a Romča chodila vedle Heidy a vodila mě a povídaly jsme si.
" To je od Moni tak hnusný ..." řekla Romča.
" Co Romi ? " zeptala jsem se jí.
" To, že já klusala až po 2 týdnech co jsem byla tady ! .. a ty hnedka na 1. tréninku ! ... je to nefér!" řekla naštvaně.
"Tak promiň, ale co jsem měla dělat ? .. nevěděla jsem to.. ještě jednou promiň Romi " lítostně jsem jí odpověděla.
Dále už naše konverzace nepokračovala. Asi se naštvala. Šly jsme nahoru... zeskočila jsem a šla jsem s Haidy do boxu .. omylem jsem box přešla a zavřela ji u vedlejšího valáčka Ponteho. Romana se mi začala smát a arogantně ji převedla zpět a řekla mi, že ji odsedlá a oduzdí... ať já si jdu po svých a zaplatím trénink Monči. Tak jsem šla .. moc jsem Monči děkovala a Monča řekla, že to semnou vypadá nadějně, takže jsme se domluvily na dalších tréninzích.
