Abych se vám představila jmenuji se Emílie ale lepší je Em. Je mi 17 let. Jsem tak střední postavy a ted' jak vypadám.... Mám zrzavé vlasy, pod mími vlasy se nachází hnědé oči a ne až tak špičatý nos. Rty mám slabě červené, stejnak nepoužívám moc make upu. Plet' mám ne až tak opálenou tak do bíla. A oblečení si vybírám svěží, moderní se mi nelíbí. Bydllím v Bradfordu takže v Anglii, je to kousek od Londýna. Žiju jen s mámou, táta se od nás odstěhoval když mi byli tři roky. Chodím na střední školu, umělku ale to vás tak nezajímá. Nemám moc přátel jen jednu kamarádku Bonnie ale už jsme se dlouho neviděli takže myslím že na mě zapomněla. Jsou hlavní prázdniny, což je super. "Em, zalíj květiny, já musím jít do práce". řekla máma a odešla. Chtěla jsem něco k tomu dodat ale bylo pozdě. Zalila jsem květiny a rozhodla se že pujdu na procházku když je tak krásně. Vzala jsem si mobil a sluchátka a šla. Řekla jsem si že po městě nepujdu tak jsem šla na krásnou rozkvetlou louku na které byla čerstvá zelená a krásně vonící tráva. Sedla jsem si, pustila pisničku Katty Perry Unconditionally a lehla si na trávu, vál čerství vítr a tak jsem tam ležela asi tak půl hodiny. Pak mě to přestalo bavit a zase si stoupla. "No podívejme kdo se tu schovává před celým světem". řekl něčí hlas a já se lekla a otočila. "Bonn?" překvapeně jsem zírala na ni. "To mě ani neobejmeš a nepozdravíš?" zdvihla jedno obočí. "Bonn, jak jsem ráda že tě znova vidím, myslela jsem že si na mě zapomněla". řekla jsem a hned ji objala. "Na tebe ? Nikdy ségra". udělala postoj a usmála se. Ano ségra, takhle jsme si říkaly, byli jsme nerozloučitelné. "Jak ses měla, smíšku"? zeptala jse s úsměvem. "Já se měla dobře, je to týden co máme hlavní prázdniny a kdy nemusím stávat do školy". při té poslední větě jsem udělala nudný face ale pak jsem se zase usmála. "Tak to je super". řekla a pořád se smála. "A co ty? Jak ses měla"? zeptala jsem se. Ona pak se přestala usmívat a začala: Umřel táta a máma je s toho na prášky, brácha odjel pryč a tak jsme sami, včera začala mamka pít alkohol a chodí do baru, když potom příjde domů večer, což už spím tak slyším divný zvuky". řekla a měla smutný výraz. "Můj bože, to je mi líto Bonn". hned jsem ji objala a soucitila s ní. "Vůbec se o mě nestará, je jí to fuk." pokračovala. "Chudáku". řekla jsem. Ještě jsem tam s Bonn si vykládala a pak jsme rozešli do svích domovů.
Poznámka autora: Tak tu máte díl, vím tenhle díl je o ničem ale nějak jsem musela začít :D Nebojte kluci tam budou ale později, vše to mám naplánovný tak se těšte :D
ČTEŠ
Life with a vampires CZ (One Direction)
RomanceDívka jménem Em žije svůj normální život až jde jednou po městě a někdo ji uspí. Vůbec neví kde je. Zayn, Liam, Loui, Harry a Niall jsou upíři už půl století. Em tam chce zůstat ale Liam nechce ale nakonec řekne že tam může zůstat. A realita se změn...
