Mafial

24.

„Lásko,“ zašeptal Jared Evangelině do ucha. Slastně oddychovala schoulená pod peřinou. Lehce se zavrtěla, když na ni promluvil. „Eve, zlato,“ políbil ji na krk. Vzdychla a natočila k němu hlavu. Oči otevřít nedokázala. „Hmm?“ „Posloucháš mě?“ usmál se Jared. „Mmhm,“ zakňourala. Stále klidně oddychovala, proto poznal, že zase spí. „No tak, lásko, musíš se vzbudit.“ Posypával jí polibky obličej až se dostal ke rtům. Něžně a pomalu ji líbal, dokud mu polibky neopětovala. Odtáhl se, když kolem něj obtočila ruce. „Eve, otevři oči.“ Zasmál se. Konečně je rozlepila. Vypadala tak neuvěřitelně. Mohl by se na ni dívat celý den, ale nešlo to. „Dneska přijde pár lidí.“ Upozornil ji. Pokývala hlavou a stále stejně ospale ho sledovala. „Byl bych rád, kdybys zůstala tady nahoře a nevycházela.“ Zvážnil. Zamračila se. To se jí rozhodně nelíbilo. „Proč?“ zeptala se. „Nejsou to dobří lidé.“ Objasnil. „Nechám tu s tebou Boba a ještě někoho, ano? Nějakou dobu tady budou, ale budu se to snažit urychlit.“ Slíbil a znovu ji vtiskl pusu. „Proč tu budou?“ zeptala se. Nikdy tady nikoho cizího neviděla. „Musím vyřešit jeden problém. Tím se nemusíš zabývat.“ Usmál se, ale v očích se mu to neodrazilo. Nechtěl jí lhát, ale také jí nechtěl znervózňovat. „Jaký problém?“ nedala se. Jared si povzdychl. Samozřejmě, že to chce vědět. „Pozastavuju některé obchody a ruším smlouvy. Musím jim to vysvětlit a navrhnout náhradu.“ Zamračil se. „To ale… bude to riskantní?“ Představila si všechny ty rozzuřené mafiány kolem něj. Jared se usmál. „Neboj,“ pohladil ji po tváři. „Mám docela slušnou autoritu. To jenom s tebou ji ztrácím.“ Mrkl. Evangelina se usmála, ale stejně se o něj bála. Přitáhla si ho blíž, aby ho znovu mohla políbit. Polibky se začaly prohlubovat a zintenzivňovat. Jared jí jezdil rukama po těle. Odhrnul peřinu, aby měl snazší přístup a sjel jí rukou po stehnu. Zvedl jí nohu a zaháknul si ji za boky. Evangelina prudce vydechla, když na sobě ucítila, jak je vzrušený. Objížděla prsty každý sval na jeho nahé hrudi. Chtěla ho strašně moc. Zajela mu rukou do vlasů, aby si ho přitáhla ještě blíž. Jared najednou fňuknul. „Nesmíme,“ zašeptal jí do rtů. Zmateně nakrčila čelo a on se odtáhl. „Proč ne?“ „Dneska přijde doktor, aby ti dal injekci. Mám zákaz na tebe sahat.“ Usmál se pro sebe. Nikdo mu nikdy nic nezakazoval. „To je blbost.“ Praštila hlavou frustrovaně na polštář. Jared se jí musel zasmát. Vypadala krásně, když se zlobila. Evangelina přivřela oči. Ve vteřince na něm seděla obkročmo. To, že on na ni nesmí šáhnout neznamená, že ona na něj taky nemůže. Líbala ho agresivně. Rukou mu ihned zajela pod boxerky a zmáčkla ho. Jared zalapal po dechu. „Evangelino,“ varovně zavrčel, ale to už klesala k místu činu. Jedním prudkým pohybem mu stáhla oblečení a druhým ho vzala do úst dřív, než se sám mohl vzpamatovat. „Eve!“ zaklonil hlavu. Bylo to božské. Evangelina si ho vzala celého do úst, až narazil na její mandle. Pomalu ho vysunula a objela mu jazykem žalud. Cucala jo jako lízátko. Zbožňovala, jak se pod ní kroutil a svíjel. Snažil se krotit. Potlačoval nutkání do ní tvrdě vrazit. Evangelina ho znovu celého vzala do úst. „Ach,“ uniklo Jaredovi. Pohrávala si s ním. Zapojila i ruce, aby si ho přidržela a celého ho olízla. „Sakra,“ zaklel. Musela se usmát. Bylo to k popukání. Znovu ho pomalu pozřela a lehce ho zkousla. Jared už to nevydržel. Vymrštil se do sedu a zatlačil jí na hlavu. Vsunul ho do ní hluboko do krku. Pomalu si začal udávat rytmus. Odhrnul jí vlasy, aby na ni viděl. Byla dokonalá. Uměla to s pusou neuvěřitelně. Nechtěl na ni tlačit, ale neovládl se, když se blížil ke konci. Začal zuřivě sténat. „Sakra, Eve, to je skvělý. Už budu,“ zajíkl se, napnul se připravený a ona se najednou odtáhla. Zatlačila na něj, aby se položil a ukotvila mu ruce podél těla. Šibalsky se smála. Jared se snažil uvolnit to napětí, které se v něm nahromadilo, ale ona mu to nedovolila. Ani se ho nedotkla. „Evangelino,“ procedil skrz zuby. Ale ona jen zavrtěla hlavou. Dneska bude po jejím. „Necháš se spoutat?“ zeptala se. „Jestli mi ty ruce nepustíš, spoutám já tebe.“ Pohrozil. Znovu se zvonivě zasmála, a pak ho políbila. Prohla se v bocích, aby se klínem jemně dotkla jeho vztyčené špičky. Zavrčel a zatnul pěsti. Chtěl ji šukat a nemohl. Šílel z toho a ona ho ještě provokovala. Znovu se ho jemně dotkla. „Ještě jednou a udělám ti to do zadku.“ Zavrčel. Šokovaně na něj pohlédla. „To nemyslíš vážně!“ „Ale jo.“ Zaťal zuby. Provokovala ho, vzrušila ho a teď to nechtěla dokončit? Může to udělat sám a jí se to líbit nemusí. Dívala se na něj. Moc dobře věděla, že se dokáže chovat jako utržený ze řetězu a to jí kazilo plány. „Fajn,“ řekla, slezla z něho a odcházela pryč. Ve vteřině byl u ní a špendlil ji na stěnu. Líbal ji hladově a žádostivě. Nemůžeš! Jarede, nemůžeš! Opakoval si v hlavě. Drtil ji svým tělem i ústy. Byl zoufalý. Chtěl ji. Tady ho přesně toužila mít. Znovu vyhrávala. Prudce ho otočila a natlačila na stěnu. Ihned si klekla a celého ho vzala do úst. Jared slastně vzdychl. Evangelina se začala rychle pohybovat. Dokončovala to, co začala. Doháněla ho až na vrchol. „Eve, já už…oh! Už…“chtěl ji varovat, ale nedokázal doříct větu. Evangelina se usmála a naposledy se pořádně přisála. Jaredovi se napnuly všechny svaly v těle. Vykřikl její jméno a udělal se jí do pusy. Spolkla to a odtáhla se, aby se na něj pyšně usmála. Obdivně ji pozoroval. Utápěl se v té šedi. Byla neuvěřitelná. Úplně s ní zapomínal na svět kolem. Na nic nečekal. Zavýskla, když ji zaklonil do lehu. „Kašlu na zákaz.“ Zašeptal jí zadýchaně do rtů. Posouval se jazykem po její kůži. Vyhrnul jí modrou noční košilku až ke krku a přisál se k bradavkám. Její prsa mu přesně padla do rukou. Mačkal je a laskal. Evangelina se pod ním svíjela v agónii. To se mu líbilo. Rukama jí sjel po těle až ke kolenům. Pomalu je začal od sebe odtlačovat. Sledoval ji hladově. „Tak ty jsi mě chtěla trápit…“ usmál se. „Myslím, že si zasloužíš odvetu.“ Zavrčel a klesal dál mezi její nohy. Už byl tak blízko, že cítila jeho horký dech. „Jarede,“ napnula se nedočkavostí. Někdo zaťukal na dveře. Evangelina okamžitě ztuhla a hned na to se snažila zvednout. Jared ji zalehl. „Pane?“ ozvalo se za dveřmi. Jared zoufale zavřel oči. Teď, sakra, ne, pomyslel si. „Pane, je tu doktor.“ Oznámil mu hlas. Jared zafuněl. Jako by to někdo dělal naschvál. Podíval se na vyplašenou Evangelinu. „Budeme to muset dokončit později, lásko.“ Zamračil se, protože netušil, kdy to bude. Evangelina kývla chystala se zvednout. Nedovolil jí to. Dlouze se na ní zadíval, a pak ji políbil. „Miluju tě,“ řekl, a teprve pak ji zvedl na nohy.