,,....... tak ahoj Helen." ,, Ahoj Suz." ,, Mámíííí, tak já budu zítra spát u Helen" křičela jsem na mamku hned, jakmile jsem dotelefonovala s mojí nejlepší kamarádkou Helen. Známe se už od školky a co se týče školy, tak spolu od první třídy sedíme v lavici. Máme hodně společného, ale jeden rozdíl je velký a to, že ona má kluka a já ne. Jmenuje se Adrian a je o dva roky starší než já a Helen. Jsme stejně staré, oběma je nám šestnáct.
Než jsem se dostala z myšlenek na minulost, tak mě zavolala mamka
,, Suzí, pojď bude večeře, máme palačinky. " ,, Jupííííí, ty miluju. " Ani jsem to nedořekla a už jsem seděla za stolem a čekala, než se ta krása na talíři snese ke mně na stůl. A už je to tady, vůně je cítit na sto honů a mě už se sbíhají sliny. Mám palačinky hrozně ráda, je to super zakončení dne a jak mi mamka s taťkou vždycky vtloukali do hlavy, večeře je poslední jídlo před spaním. Taťka je teď pryč někde s prací. Bude tam prý docela dlouho, tak uvidíme. Než stačím sníst první palačinku, mamka už sedí vedle mě. ,,Takže zítra jdeš k Helen hned ze školy?" vytrhne mě mamka od dobroty ,,Jo, hned po škole, ale ještě se stavíme v kině." Teď určitě přijde ta protivná otázka, jestli mám dost peněz. ,,A máš dost peněz na to kino?,, No co sem říkala. ,,Jo mám." radši jsem v sobě potlačila sarkasmus a ironii, protože bych tu zkejsla kvůli hodinovému kázání, jak jsem strašně drzá, nevděčná a jak se neumím chovat. Pro mé štéstí se do jídla pustila i máma, Takže jsem byla ušetřena dalších otázek.
Když jsem dojedla palačinky, šla jsem si sednout k úkolům. V rychlosti jsem si udělala češtinu a šla jsem na mobil. Asi po půl hodině, což bylo zhruba ve 21:30 jsem vyskočila z postele: ,,Do hajzlu, zítra máme příroďák a já ten referát furt nemám." Naštěstí jsem si byla vědoma toho, že to není tak těžké. Je to jenom ,sice podrobný, ale i tak lehký referát o kočkách. Miluju kočky. Proto o nich mám také referát. Žiji na okraji Prahy, kde žije spoustu koček. Každé ráno cestou do školy si je hladím a někdy jim přinesu i něco na zub. Žiji tu od malička, takže už jsou tu na mě všechny kočky zvyklé.
Referát byl sice jednoduchý, ale i tak jsem šla spát zase až o půlnoci. Ale naštěstí je zítra pátek.
