psí smečka - pohroma přichází

smečka

Začalo svítat a oblaka se začala zbarvovat rudě. Mlha šla v klidu a uvolněně i přesto, že byla vystrašená a nevěděla co má od neznámé smečky očekávat. Ladně šla se vztyčenou hlavou a ocasem mírně pozvedlím. Před ní šla Veveřice. Jediná komu můžu věřit. Byla šťastná v její přítomnosti a dodávala jí odvahu. Jak moc jsem jí vděčná.
Šla dál, hustou trávou, která ji štípala v čumáku a tlapky se ji bořily do mazlavého bahna. Najednou ztratila kontrolu, když do ní někdo strčil, spadla na zem. Potichu zamručela a ohlédla se kolem sebe. Zlatka se ušklíbla a pozvedla svou  hlavu.
,,Nauč se chodit štěně." Zavrčela a chňapla čelistí pár centimetrů od ucha mladé hlídací feny. Mlha jen tak tak spolkla nadávku a olízla si suché pysky. Příště do tebe strčím a uvidíme, kdo tu neumí chodit. Na mladší si dovoluješ, co? Ale před Veveřicí se krčíš, jak zmoklá myš.

Slunce už vyšlo a začalo probouzet ospalou krajinu. Pětice psů se kradlo porostem jako myšky. Mlha otevřela tlamu, aby "ochutnala" pachy. Tolik psích pachů!
,,Konečně jsme tady. Měli bychom podat hlášení Alfě." Otráveně zavrčela puntikatá fena.
,,Blacku, dnes je řada na tobě." Ušatý pes mrzutě zakňučel, ale vypadal unaveně na to, aby se hádal.
Kolem Mlhy se začali scházet ostatní členové smečky. Se zájmem s jistou opatrností si mladou Mlhu prohlíželi...