upír a člověk? nemožné!

6. výlet?

————·

Misako
Yusura
Isako

————·

Pomalu jsem se probudil, protahl, posadil a nohy přehoupl přes postel. Zivnul jsem si a promnu si oči. Pomalu jsem vstal, došel jsem ke dveřím a otevřel. Hned mě zaujala vůně přicházející nejspíše z kuchyně. Vůně byla již slabší, takže jidlo bylo asi dávno uvařené. Pomalu jsem šel do kuchyně. Vešel jsem do kuchyně a všiml jsem si míchaných vajíček na stole a Yusury umývajíci jeden talíř. ,, Dobré ráno..." Septl jsem

Ráno jsem vstal okolo osmé hodiny ranní. Hlava se ještě lehce ozivala, ale nevšímal jsme si toho. Šel jsem do pokoje kolouška a viděl jsem jak poklidně oddechuje. Došel jsem k němu a polibil ho na čelo. Prohrabl jsem mu vlasy a pousmál jsem se. Šel jsem do kuchyně a začal vařit míchané vajíčka. Isako zde již nebyl byl totiž ve škole a tak jsem udělal jidlo jen pro mě a kolouškovy. Hotové jídlo jsem dal na stůl na dva talíře. Sedl jsem ke stolu a začal jíst.
  Když jsem dojedl tak jsem talíř umyl. Když jsem umýval uslyšel jsem rozespalý hlas kolouška jak my přeje dobré ráno. Otočil jsem se a letmo se usmál ,, dobré kolousku" řekl jsem a uchechtl jsem se když se zčervenal.

Zrudl jsem když my řekl "koloušku". Kolk jsem na něho naštvaně ,, proč my tak říkáš?!" Nechtěl jsem po něm vyjet, ale to už nevrátím zpět.

Pousmál jsem se ,, říkám tak každému kdo vypadá roztomile a nevinně" usmíval jsem se od ucha k uchu. Už se pokusil něco říct, ale ja byl rychlejší ,, žádné řeči. Sedni je stolu a snes to jinak to vystydne." Povzdychl si, sedl ke stolu a začal jíst.

Začal jsem jíst a lehce ztuhl nad tim jak to je výborný. Když odešel do obýváku začal jsem do sebe jidlo cpat jak o závod. Po chvilce byl talíř prázdný.

Přišel jsem zpět a pousmál se ,,div ses nezadusil." Zasmál jsem se, vzal jsem mu talíř s příbory a umyl je.

Lehce jsem zrudl a pousmál jsem se. ,,Kolik je?" Zeptal jsem se

,,Zachvilku bude jedenáct." Odpověděl jsem a dal talíř s příbory na své místo. Koukl jsem na něj a prohlidl jsi ho. ,, Máš sportovní postavu. Jaký sport děláš?" Usmíval jsem se a opřel se o linku.

Lehce jsem skubl nad jeho větou a byl chvíli ticho, ale pak jsem promluvil ,,jako malý jsem závodně plaval, ale pak nebyly peníze." Zamumlal jsem .

,,Heh to my je líto." Bylo my ho líto, ale furt jsem se usmíval. ,,Co kdyby jsme šly na plavečak?" Koukal jsem na něj.

Škubl jsem a víc se usmál ,, vážně?!" Vyjekl jsem radosti a usmíval se.

Zasmál jsem se a kivl. Hned po mě skočil a silně mě obejmul. Byl jsem zaskocenej, ale když jsem ho chtěl též obejmout tak se rychle odtáhl, byl rudý.

,,P-promin" řekl jsem a lehce otočil hlavu ať nevidí jak jsem rudej.

,,Klid" usmíval jsem se ,, běž si zbalit." Dodal jsem, on kivl a odešel.

________•

Takže ahoj lidi!! Doufám že se vam kapitolka libila! Jestli máte otázky na postavy ptejte se.

Omlouvám se za pravopisné chyby!

Dejte hvězdičku
Napište komentik
Je nám jedno jestli kritiku nebo pochvalu.

A zase příště!