Ochráním tě || ObiStoria

Ples

„Obi," volala jsem zatímco jsem běžela lesem. Slyšela jsem za sebou zvuky, otočila se a stál tam. „Obi," vydechla jsem znovu jeho jméno.

Vyrůstali jsme spolu. Obi se narodil k tomu aby se stal mým ochráncem. Jako princezna a nejmladší sestra prince Zena a prince Izany, jsem musela mít ochránce. Byli mu čtyři, když jsem se narodila. Ty jeho smaragdově zelené oči mě dokázali vždycky uklidnit, když jsem ležela v kolébce a plakala. Jeho oči byli tak hřejivé a přátelské. Strávili jsme spolu spoustu času. Tolikrát jsem si s ním v noci povídala, když jsem nemohla usnout. Společně jsme pak usínali s propletenými prsty. Často mě za svitu měsíce bral na projížďku na koni, držela jsem se ho kolem pasu a pod svými dlaněmi jsem cítila jeho chvějící tělo. Občas jsem se přes den vykradla ze svého pokoje a sledovala jsem ho jak trénoval souboje s mečem aby byl silnější. Byla jsem opravdu vděčná za to, že právě on je mým ochráncem. 

Obi mi zakrýval ústa a díval se na mě zamyšleně. Chvíli jsme tak stáli. „Promiň, asi nemůžeš dýchat," sundal ruku z mých úst. „Obi," hlava se mi zamotala a zavrávorala jsem. Obi mě v tu chvíli držel v náručí. Mlčel, držel mě dál a díval se mi do očí. „Neměla by jsi tady chodit tak sama," šeptl a pustil mě, nohy jsem měla tak slabé. Spadla jsem na zem. „Historio," slyšela jsem ho říkat moje jméno, bylo to lepší než když mi říkal má princezno. Nikdy jsem mu neřekla, že mi vadí, když mi tak říká, znělo to tak formálně, ale když jsem to slyšela od něj tak mi to způsobovalo podivné šimrání v břiše. „Můžeš mě prosím vzít zpátky...moje nohy.... jsou tak slabé," šeptla jsem. Obi si ke mně klekl, a vzal mě do náručí, „pro mojí princeznu cokoli," rozešel se směrem k zámku. „Mimochodem Obi, šla jsem za tebou, protože můj bráška dneska pořádá ples," kousla jsem se do rtu, v krku jsem měla sucho a nevěděla jsem jestli to dokážu říct, zhluboka jsem se nadechla, „a chtěla jsem se tě zeptat jestli by sis zatancoval se mnou," zabořila jsem obličej do jeho hrudi, protože se mi krev nahrnula do obličeje a já zčervena. Zaposlouchala jsem tlukotu jeho srdce. „Bude mi ctí princezno," odpověděl se značným nadšením v jeho hlase. V té chvíli jsem byla opravdu šťastná.

Obi mě donesl až do mojí postele, „děkuju Obi, teď se můžeš jít projít, musím se připravit na večer," usmála jsem se na něj. Obi vzal mojí ruku do své a políbil mě na hřbet ruky, zakryla jsem si obličej jednou rukou a na tvářích jsem měla ruměnec, skrz prsty jsem viděla, že odchází. Ale to už ke mně do pokoje vcházeli služebné, aby mi pomohly obléct se na večer, dívala jsem se za Obim, který se na mě otočil, mrkl na mě a pak zmizel.

Seděla jsem u okna, už oblečená v nádherných modrých šatech s bujnou sukní, vlasy vyčesané nahoru a sepnuté sponou. Uslyšela jsem zaklepání a do dveří vešel Obi. Stál ve dveřích a sledoval mě, vstala jsem a otočila se na něho, ale z jeho pohledu se mi zamotala hlava „velice rád tě doprovodím," nabídl mi garde. Přišla jsem k němu a svojí maličkou rukou jsem vklouzla pod jeho svalnatou paži, „můžeme jít," podívala jsem se mu do očí.

Seděla jsem vedle svého brášky Izany, zatím co Zen tancoval se Shirayuki a já jsem se ze slušnosti smála vtipům princů, kteří se mi přijeli dvořit. Začala hrát pomalá písnička, Obi ke mně přišel a uklonil se. „Prokážete mi tu čest, má princezno?" ani nečekal na mojí odpověď, zvedl mě ze židle a odvedl mě na parket, zatím co  ignoroval všechny ty šlechtice. Prudce si  mě k sobě přitáhl, položil mi ruku na záda, těsně nad zadek, já jsem ho obejmula kolem krku a začali jsme spolu tančit ploužák. Obkroužili jsme celý parket, všimla jsem si Zena a Izany jak se na mě usmívají. Schovala jsem obličej do jeho dolíčku mezi krkem a ramenem, přesunula jsem ruce z jeho krku kolem jeho pasu. Protančili jsme celý večer. „Promiň, Obi, ale musím si sednou, už mě bolej nohy." „O-omlouvám se," řekl Obi a podíval se zahanbeně do země. Pustila jsem se ho, „děkuji za tanec," udělala jsem pukrle a odešla jsem si sednout. Izana si vedle mě sedl, „mohu jít už spát?" podívala jsem se na něj, měla jsem slzy v očích. Princ Izana se ke mně naklonil, „copak se děje sestřičko?" palcem mi utřel slzy. „Co si teď o mě všichni budou myslet...co když jsem udělala ostudu a nějakým způsobem porušila etiketu," Izana mě vzal za ruku a vyvedl mě ze sálu a Obi nás následoval, nespustil ze mě oči. Došli jsme k mému pokoji, „počkej tady," řekl Izana Obimu a zavřel dveře do pokoje. Izana mě posadil na postel a sedl si vedle mě, „viděl jsem na tobě jak jsi byla šťastná s Obim, žádná ostuda to nebyla, spíš byli všichni ohromeni," obejmul mě a dal mi pusu do vlasů. Usmála jsem se, „já ale s Obim...my jsme jen kamarádi," začala jsem zmatkovat a pak jsem se zhluboka nadechla, "tak dobrou noc." Izana se usmál, jako by tím chtěl říct, že ví sví.

Opravdu jsem ráda, že mám tu možnost a nemusím si vzít nějakého šlechtice, ale prostě normálního kluka, přemítala jsem zatím co jsem si rozpouštěla vlasy. „Obi," zavolala jsem a on se objevil ve dveřích, „volala jsi mě?" Rozvážeš mi šaty prosím?" držela jsem si vlasy aby se mu nepletly do vázání, koukla jsem na něj přes rameno. Bylo na něm vidět jak znervózněl. Potom ke mně opatrně přistoupil, začal mi rozvazovat šaty, ruce se mu třásly. Jeho ruce se zamotali do vázání šatů, „p-promiň," zpanikařil, podívala jsem se na něj přes rameno a pak jsem se začala smát, „to jsem mohla tušit." Obi se na mě ze začátku nechápavě koukal, ale pak se začal taky smát a nervozita mezi námi opadla, za což jsem byla ráda. „Obi, děkuju ti za dnešní večer, bylo to opravdu nádherný," dívala jsem se před sebe. „Já taky děkuji, princezno," řekl s rukama pořád zašmodrchanýma. Otočila jsem se k němu čelem, přehodila jsem si jednu jeho ruku přes hlavu, tak aby měl ruce kolem mého těla. Ovinula jsem paže kolem jeho pasu a pevně jsem ho obejmula. Líbilo se mi, že ho mé šaty dělaly bezmocného. „Historio," šeptl Obi. Tahle chvíle mi připadala jako věčnost. Na objímání jsme byli zvyklí od malička. Ale jak šel čas, tak objímání přidávalo na intenzitě.

Ahoj lidi,
přidávám novou povídku snad se bude líbit.
Budu ráda za votes a sdílení.