Ochráním tě || ObiStoria

Únos

Opírala jsem se o strom a hleděla jsem Obimu do očí. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Každý jeho dotek rozburcoval každičkou buňku v mém těle. „Konečně se tě můžu dotýkat, líbat tě," šeptal Obi a znovu a znovu přejížděl palcem po mém spodním rtu.Zavřela jsem oči a krátce jsem ho políbila na rty, chutnaly po medu. „Obi," vyhrkla jsem, protože se nad náma tyčil obrovský chlap. Než jsem se stačila vzpamatovat, tak Obi s tím chlapem bojoval. Praštil ho do hrudníku, ale s ním to ani nehlo. Pak praštil Obiho do krku, čímž ho uvedl do bezvědomí. Než jsem stačila cokoli udělat a utéct, přetáhl mi pytel přes hlavu.

Probrala jsem se v potemnělé místnosti. Začala jsem sebou cukat, když jsem si uvědomila, že mám v puse roubík a visela jsem za řetězy přikované ke stropu. Špičkama jsem se jen tak tak dotýkala země.„Moje milovaná Historio," ozval se hlas z temného kouta, který jsem hned poznala. Zhluboka jsem se nadechla, „princi Reyi, proč tohle," zarazila jsem se a došly mi slova. „Co to má znamenat?"vyštěkla jsem. Přišel ke mně a jeho slizké oči mě sjely pohledem. „Vy dobře víte, co to znamená, Historio, to je trest za to, že jste mě neuposlechla a nestala se mou ženou." Zasmál se, jeho smích bodal jako tisíce jehel. „Ale teď jste má a já si s váma můžu dělat co chci." Rozpřáhl se a švihl mě dotváře, bičem který měl v ruce. Z tváře mi okamžitě začala téct krev. „Já tě naučím poslouchat," zasyčel mi do ucha.Nechápala jsem to, vždyť jsme s princem Rayem vycházeli dobře a Shirayuki tu i byla aby všechno urovnala. Věděla jsem, že bych měla mít strach, věděla jsem, že bych se měla bát o svůj život. Jenomže to jediné o co jsem v tu chvíli měla starost,bylo jestli je Obi v pořádku. Nenávistivě jsem se na něj podívala a plivla jsem mu do obličeje, „i kdybyste mě bil do krve, stejně se vám nepodřídím." Znovu se napřáhl a švihl mě bičem do druhé tváře. „Těším se na to až si tě vezmu,ale nejdřív si tě vychutnám," pohladil mě po bocích. Pak mi prudkým pohybem roztrhl tričko, čímž odhalil moje břicho. „Teď jsi můj majetek a až s tebou skončím, tak mě budeš prosit,abych tě zabil." Bičem mě švihl do břicha. Zaúpěla jsem bolestí. 

Z pohledu Obiho

Co se to stalo? zvedl jsem se ze země. Příšerně mě třeštila hlava. Někdo Historiu unesl. Praštil jsem pěstí do země a stekla mi slza. Rozeběhl jsem se k zámku. Vtrhl jsem do trůní síně prince Izany, který zrovna s někým něco projednával. „Historia byla unesena muži prince Raye," lapal jsem po dechu. Poznal jsem oči toho muže, i když měl obličej zahalený. Princ Izana vyskočil ze židle a okamžitě zavolal stráže, Kiki a Mitsuhideho. Rozdal rozkazy a pak odešel za princem Zenem. Já už jsem byl ve stáji a sedlal jsem koně. Nechtěl jsem ztratit ani vteřinu. Ve stáji se objevili Kiki a Mitsuhide. „Pak mě dožeňte," řekl jsem zatímco jsem nasedal na koně a klusem jsem se rozjel pryč. Už zapadalo slunce a cesta do království prince Raye trvala celý den. Bylo mi jedno, že pojedu celou noc, protože pro Historiu bych byl schopný udělat cokoli.

Z pohledu Historii

Cítila jsem šílenou bolest všude po těle, měla jsem rozšvyhanou kůži a popraskané rty. Nechápala jsem proč mi tohle dělá, vždyť jsem mu nic tak hrozného neprovedla. Byla noc a všichni spali i mě se klížili oči, ale přes strašnou bolest a nepohodlnou pozici v jaké jsem byla, jsem nemohla spát. Začala jsem vzlykat a po tvářích mi tekly slzy. Jediný vděk, který jsem cítila byl, že Rey šel spát a dal mi aspoň na chvíli odpočinek. Bála jsem se chvíle, kdy dojde na to, že mě znásilní. Potom ztratím jakoukoli cenu a jakmile se mnou skončí budu jen kus masa. „Dobré ráno, moje sluníčko," ozval se ve dveřích Rayův hlas, vůbec jsem si neuvědomila, že už je venku světlo. V té potemnělé místnosti to nebylo poznat. „Dnes se můžeš těšit na vášnivý ráno." Bylo mi jasné co tím myslí. Serval ze mě poslední cáry oblečení. Rozplakala jsem se, „prosím ne," dokázala jsem myslet jen na Obiho.

 A pak někdo rozkopl dveře.

Z pohledu Obiho

Rozkopl jsem dveře a když jsem viděl Historiu, srdce se mi potopilo až ke kolenům. Ne, ne, ne, to snad ne. Podíval jsem se na Raye,„co ti jsi za zrůdu ty sráči," řekl jsem hlasem plným hořkosti a nenávisti. Rozeběhl jsem se k němu, povalil ho na zem a začal jsem mu sázet jedno pěstí za druhým. „Ty hnusná svině," už jsem nedokázal zadržet slzy a začaly mi stékat po tvářích. Kurva, kurva, kurva, to snad není možný. Myslel jsem, že se zblázním. Nakonec mi někdo chytil ruku čímž mě zastavil. „To stačí Obi, už je v bězvědomí, teď musíme pomoct Historii," uslyšel jsem Zena a otočil jsem se. Izana a Zen odpoutávali Historiu. Oba její bratři z toho byli totálně zničení. Byla celá od krve, všude měla hluboké šrámy od biče. Otočil jsem se ještě na Raye a vší silou do něj kopl.