Hororovky na dobrou noc

!!Vyvolávání duchů!!

( Na začátek :D na hoře máte strašidelný song tak si ho můžete pustit , abyste se aspon trochu naladili na tu ,, strašidelnou ,, atmosféru )

Podle mě každý v dospívajícím věku někdy zkoušel vyvolávat duchy. Ano vím, že se o to tedkom pokouší také menší dětí ( no dnešní doba je divná ), ale prostě chápete jak to myslím ,, VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ ,,  je podstatě zálibou pubertáků. I já jsem bohužel do tohohle spadla sice je to asi půl roku zpátky, ale i tak mi ty vzpomínky zůstanou v hlavě asi navždycky. Poprvé jsem si s tím zahrávala asi okolo 11 let pak jsme na takovýhle věci přestávala mít čas, náladu a i tu odvahu. Zpátky k tomu mě navedla moje sestřenice ( Kiki ), byla jsem u ní na víkend. Jelikož naše spání obvykle trvalo jenom 3 nebo 4 hodiny ( ano chodíme spát celkem pozdě když jsem u ní :D ) i nás napadlo, že bychom někde o půlnoci mohly zkusit někoho vyvolat. Můj nápad to teda upřímně nebyl a ani jsem do toho moc nechtěla, ale Kiki mě přemluvila. Když se blížila 24 hodina, zapálily jsme si svíčku, sedly si na zem a chytily se za malíčky. ( Ano máme svůj způsob vyvolávání .. ) Ani jsme nevěděly koho vyvoláváme, ale prostě jsme říkaly věty typu ,, Vyvoláváme tě Duchu přijd mezi nás, Pokud jsi tady dej nám nějaké znamení .. atd.. Ted si možná myslíte, že napíšu .. Tak a ted tam spadla já nevím třeba lampa XD.. Ne tohle se fakt nestalo.  Když jsme se marně 5x pokoušely někoho vyvolat nikdy to nevyšlo. Přeci jenom jsme už na to neměly náladu, protože ten strach tam opravdu trochu byl. Nechaly jsme to být a odešly jsme z kruhu. Hodinu poté se stále nic nedělo a tak jsme na to zapomněly. Dívaly jsme se v televizi na nějaký film, který tam právě hrál. A opravdu jsme nevěděly, že i po hodině se může něco stát. Bylo asi okolo 2 hodiny ráno, kdy jsme se rozhodly jít konečně spát. Kiki vypnula televizi a v tu dobu to začalo. Když se televize vypnula a na ni se objevil černý obraz Kiki si všimla nějakého míhnutí. Myslela si, že se jí něco zdálo a tak si šla lehnout do postele. Já už jsem v posteli ležela. Neuměly jsme usnout a tak jsme si povídaly. Jelikož ta postel byla kdysi tak. že se nevidělo do vnitřku pokoje ( doufám, že chápete ) tak jsme nevěděly co se tam děje. Ale po nějaké době jsme zaslechly kroky, které chodily po celém pokoji. Bály jsme se. Co když jsme fakt něco vyvolaly? Popravdě jsem tomu začala pomalu věřit.  Kroky nepřestávaly a pořád chodily ve vnitřku pokoje. Kiki se strašně bála a tak se schovala pod postel, ale já jsem chtěla zjistit co tam je a tak jsem se zvedla a šla se podívat ke skříním atd... Ale nic tam nebylo a i ty kroky přestaly. Šla jsem si lehnout zpátky do postele a čekala, že kroky zase budou slyšet. Ale poté co jsem ulehla už nic slyšet nebylo. Kiki si oddechla a opravdu jsme se zasmály, že jsme měly halucinace a navzájem se strašily. Opravdu jsme si myslely, že to bylo jenom naší fantazií. A s tady tím jsme pomalu, ale jistě usínaly. Jenže na co nikdy nezapomenu je to, že asi okolo 4 hodiny ráno Kiki po celém pokoji začala křičet. Než jsem se stačila probudit u Kiki už byly její děda a babi. Nevěděla jsem vůbec co se děje a jen koukala na Kiki, která byla v šoku. Když se ji její děda ptal co se stalo řekla, že když se probudila uviděla na svojí posteli ( u kraje ) důlek jakby tam někdo seděl. JENŽE TAM NIKDO NESEDĚL. Všichni jsme se na sebe podívaly co se to sakra děje?! Ale odpovědět jsme si nedokázali nikdo. Do ted nevím jestli tam Kiki opravdu něco viděla nebo se jí něco zdálo. Ale jako vzpomínka to zůstane NAVŽDY...

Jsme na konci!!! Doufám, že se vám tenhle příběh také líbil. Jinak tohle se stalo před půl rokem. Chci se taky omluvit, že poslední dobou píšu čím dál tím mín, ale  pokusím se to zlepšit. Jinak chci vás o něco poprosit.. S mojí BFF máme kanál na youtube pod jménem ČIKY A MAKY a blížíme se k 100 subs. tak jestli byste se nemohli kouknout a když tak tam ten odběr zanechat. Opravdu bychom byly moc rády :) . A to bude vše a snad brzo u dalšího příběhu ahoj :D