Bylo mi asi deset let když si moje sestra pořídila pejska. Bylo to nádherný štěně plemene huskyho. Jmenoval se Lexa. Ráda jsem si s ním hrála brala jsem ho jako svého kamaráda, házela jsem mu míčky, klacky.. Brala jsem ho na procházky atd.. Ano možná se ptáte proč jsem s ním trávila čas když to byl vlastně pes od sestry. Jenže asi jako každý i na ni přišla puberta. Začala chodit více s kamarády ven a na Lexyho se podstatě vykašlala. Vůbec mu nevěnovala pozornost atak jsem se o Lexu starala jenom já. O 2 měsíce později se, ale stála ta nejhorší věc, která se stát mohla. Sestra byla na koních i s mamkou a já byla na zahradě a Lexy byl zavřený v boudě ( zrovna jsem ho zavřela ) ale nevím co se stalo najednou se počasí stáhlo a začalo pršet a nejhorší je, že začala i bouřka. Chtěla jsem se jít schovat dovnitř, ale když jsem se blížila ke dveřím začal Lexy knučet. Nevěděla jsem co se děje a tak jsem i přes tu bouřku běžela zpátky za nim. A on chudák se škrtil na provazu. Nevěděla jsem co dělat sama jsem na něho nestačila abych mu pomohla a tak jsem zavolala babi, aby ho šla zachránit. Ta se snažila sebevíc, ale nestačilo to. Možná kdyby nepršelo tak by se to podařilo. -_- Mrzí mě to do ted a to už to jsou asi 4 roky. Babi poté šla volat mamce aby hned přijeli, že se Lexa oběsil. Já jsem se nezmohla na jediný slovo pořád jsem jenom brečela a nic jinýho.Snažila jsem se Lexu donutit k tomu aby to ještě nevzdával, ale pozdě už jsem mluvila na mrtvího pejska. ( Lidi já brečím u toho jak to píšu pozn. autora ) Mamka se sestrou byly doma do čtvrt hodiny, ale co k tomu když můj kamarád už stejně nebyl mezi námi. Uběhlo odpoledne a naši mu dělali hrobeček :'( . Já jsem u toho nemohla být, pořád jsem jenom brečela nic jinýho. A tak jsem seděla nahoře v obývaku. Uteklo to rychle a já věděla, že Lexa už je pochovaný. Jenomže pořád jsem nevěřila tomu, že je mrtví. Říkala jsem si ,, to je noční můra z, které se vzbudím a všechno bude v pohodě" Když v tom jsem slyšela někoho venku štěkat. Byla to blbost, protože žádní naši sousedi psa neměli a my jsme jinýho psa taky neměli. Podívala jsem se tedy z okna co to slyším za štěkot a on tam byl Lexa. Stál v boudě, díval se na mě a štěkal. Jeho štěkot zněl tak štastně jakoby by byl štastný. V tu chvíli jsem si myslela, že to byl opravdu jenom sen a nic z toho se nestalo a, že Lexa žije. Seběhla jsem ze schodů, abych se sním pomazlila. Celá natěšená jsem otevřela dveře, ale nastal šok.
Lexa nikde nebyl....
Taak lidi já u toho brečím vzpomněla jsem si na ten příběh a vůbec to tu nedávám :'( No nic jestli i vy máte nějaký strašidelný příběh určitě napiště do komentařu
ČTEŠ
Hororovky na dobrou noc
ParanormalVěříte na nadpřirozeno ? Věříte na to, že nejsme tady sami ? Strašidelné příběhy na dobrou noc :* Příběhy, které tu popisuji se staly mě osobně :) Pokud máte i vy nějaký příběh a chcete, aby byl tady uveden tak mi ho napište do comms :) ;)
