Prolog

114 33 8
                                    

,,Svět je překrásné místo, jen se musíš umět pořádně dívat!" zastavil se a vzal jí okolo ramen.

,,Že to říkáš zrovna ty," ušklíbla se pochybně a snažila se vymanit z kamarádského sevření.

,,Zavři oči a otevři své srdce, ucítíš to taky," pustil ji a zhluboka se nadechl.

,,Felixi... V dnešní době je to nastavené tak, že tím že otevřeš srdce dáš ostatním jen šanci, aby tě bodli" pronesla vážně.

,,Cítím z tebe tolik hořkosti. Stalo se něco?"

,,Ne," nechtěla mu nic vysvětlovat. Nic by nepochopil...

,,Počkej! Kam odcházíš? Nechtěl jsem tě urazit!"

,,Já vím, že ne. Od toho jsou tu druzí,"

,,Někdo ti ubližuje?" zeptal se a ona zastavila.

,,Zlo je všude, jen ho nechceš vidět, nepřipouštíš si ho" odpověděla po chvíli ticha.

,,Zlo je subjektivní..."

,,Na všechno máš odpověď,"

,,A proč ne? Nejsem němej, ale slepej,"

,,To vidím," ušklíbla se.

,,No, já ne..." odpověděl a aniž by to věděl, hleděl do slunce bez nejmenší známky oslnění.

FelixKde žijí příběhy. Začni objevovat