Upír nebo vlkodlak

2. Kapitola

Bella
,,A copak jsi dělala sama v lese?" Zeptal se Edward, všichni jsme se s ní už seznámili. ,,Mamka mi zakázala to někomu říct." ,,Nám to ale můžeš říct." Řekl Emmet. Chvilku si nás prohlížela a pak nám to řekla. ,,Měla jsem se schovat, protože nám někdo vtrhl do domu. Maminka mi říkala, že ve svém úkrytu mám zůstat co nejdýl a pak se vrátit domů a tam zůstat. Ona říkala, že je zkusí dostat odemně co nejdál a pak říkala, že to nepřežije." Vysvětlila nám. Cítila jsem z ní, že to není normální člověk, cítila jsem z ní upíra ale i vlkodlaka. ,,A kdo vás napadl?" Zeptal se Jazz. ,,Moje maminka jednomu říkala Luisi." Přikývli. ,,Víš ty co? Já se na tebe podívám, je si ti nic není." Řekl Carlisle a ona po chvilce přikývla. Carlisle si ji vzal do náruče. Obmotala mu nohy okolo jeho a on šel s ní do své pracovny. ,,Ona není člověk." Řekla jsem a oni přikývli. ,,Cítím z ní upíra ale i vlkodlaka." ,,Myslíte, že je hybrid?" Zeptala jsem se a oni přikývli. ,,Hybrid upíra a vlkodlaka." Řekl Emmet a uchechtl se. ,,A co její mamka? Je doopravdy mrtvá?" Zeptala se Rose. ,,Četl jsem si její myšlenky. Její matka ji říkala, že má se schovat, že je zkusí dostat od ní pryč." Přikývli jsme. ,,Ten kdo je napadl, byl její otec. Neznám žádného Luise." Znovu jsme přikývli a ze shora přišli oba dva. ,,Bello. Podíváš se, je si by jí nebylo nějaké Nessiino oblečení?" Přikývla jsem a postavila se. Carlisle Arianu postavil na zem a já si ji pak zas  vzala. Obmotala mi nohy okolo pasu. ,,Půjdu taky!" Vykřikla Alice a šla semnou. ,,Kolik ti vlastně je?" Zeptala jsem se, když jsme byli v půli cesty. ,,Pět." Odpověděla. ,,Je stejně stará jak Nessie." Řekla Al a já trochu zavrčela. Alice se rozesmála. ,,Co se děje?" Zeptala se nás nechápavě Ariana. ,,To pak pochopíš." Cvrnkla ji do nosu. Došli jsme k našemu domku a šli dovnitř. Renesme se dívala na televizi. ,,Ahoj. Nemáš spát?" Zeptala jsem se a ona se na nás překvapeně podívala. Arianu jsem postavila na zem. ,,Nemohla jsem usnout. Kdo je to?" Zeptala se a přišla blíž. Obě byly stejně vysoké. Ariana se hned schovala za mně. Klekla jsem si a Alice taky. ,,Ariano, tohle je moje dcera Renesme. Renesme tohle je Ariana." Renesme přikývla a podala ji s úsměvem ruku. Ariana ji váhavě přijala. ,,Renesme ale můžeš mi říkat Nessie." ,,Ariana." Představily se navzájem. ,,Ariana bude potřebovat nějaké oblečení." Renesme se rozzářili oči a přikývla. Vzala Arianu za ruku a šla s ní do svého pokoje. O něčem se bavily. My šly hned za nimi. Alice začala přebírat všechno oblečení a já se stala nezávislým pozorovatelem. Renesme s Arianou seděly na posteli. Šla jsem zatím dolů.

Ariana
S Renesme jsme se hodně spřátelily. Byla stejně stará jak já. Alice na mě zkoušela několik oblečení. Najednou jsem zívla a obě si toho všimly. ,,Jsi unavená?" Přikývla jsem. ,, Této. Mohla by Ariana spát u mě? Prosííím." Začala prosit. Alice se zasmála a zavolala Bellu. ,,Mamí! Může u mě Ariana přespat? Prosííím." Začala prosit a obě se zamyslely. ,,Jo klidně ale telefonovala jsem s Edwardem a Esme vám dělá jídlo. Určitě nemáte hlad?"

Alice
Obě horlivě přikývly a já Arianu převlíkla do legín a bílé trička. Renesme si vzala taky legíny a fialové tričko. Renesme už chtěla jít ale já oboum dala bundu a hlavně boty! Ariana měla menší problémy a já jí pomohla. Taky jsem se dozvěděla, že nikdy nebyla venku a že neumí číst a ani psát. Od svého narození nesměla ven. To mě překvapilo. ,,Maminka se o mě bála, říkala, že lidé jsou zlí, a proto jsem se taky jich bála." Vysvětlila. Držela mě za ruku a Nessie. Došly jsme k nám a vešly dovnitř. Obě se od nás odpojily a Renesme vedla Arianu rychlým krokem do kuchyně. Nad tím jsem se s Bellou zasmála a šly do obýváku. ,,Tak oblečená?" Zeptal se Jazz a my přikývly. ,,A kde jsou vlastně?" ,,V kuchyni. Kde jinde." Řekla Bella a sedla si k Edwardovi do křesla. Já si sedla k Jazzovi.

Esme
S Carlislem jsme dělali jídlo pro ty dvě. Bella mluvila po telefonu s Edwardem a pak říkala, že obě určitě přijdou. Dělali jsme jim palačinky. ,,Ahoj babi a dědo!" Uslyšeli jsme Renesmein hlas. Oba jsme se otočili a usmáli se na ně. Ariana byla oblečená do bílého trička a legín. ,,Ahoj. Určitě musíte mít hlad že jo?" Obě přikývly a sedly si ke stolu. Nandala jsem jim a dala jim to. ,, Jé palačinky!" Vykřikla Renesme a obě pak začaly jíst. My jsme pak začali umývat nádobí. ,,Mamka mi pak dovolila, že může Ariana u nás spát." Řekla s plnou pusou Renesme. ,,To je dobrý a víš, že se s plnou pusou nemluví?" S úsměvem přikývla a pak mi donesly talíř. ,,Chutnalo?" Zeptal se Carlisle. Renesme přikývla. ,,Bylo to výborné." Řekla Ariana a my dva se usmály. Obě pak šly do obýváku. ,,Zítra půjdeme k Arianě domů a uvidíme, kde bydlela." Řekl mi Carlisle a já přikývla. Šli jsme do obýváku. ,,Už odešli." Přikývli jsme a sedli jsme si k nim.