Upír nebo vlkodlak

19. Kapitola

Ariana
Seděla jsem v pokoji na posteli, a přemýšlela jsem, co bude dál. Bála jsem se vrátit zpátky a žít mezi lidmi. Šla jsem do koupelny a napustila si vanu. Svlékla jsem se a vlezla do vany a potopila se. Pod vodou jsem byla dlouho, hodně dlouho. Pak jsem se vynořila a chvíli dýchala, abych si zvykla na vzduch. Při tom jsem se umyla a vylezla. Zabalila jsem se do osušky a šla do šatny. Oblékla jsem se do legín a fialového svetříku. Jako boty jsem si vzala černé baleríny. Sedla jsem si do křesla a začala si číst knížku. Po hodině jsem z obýváku uslyšela strašný zvuk. Trhal mi uši, taky mi připadalo, že když jsem vypila krev, tak jsem měla bystřejší smysly. Knížku jsem založila a položila na stůl a šla dolů. Běžela jsem, takže jsem tam byla za minutu. Emmet měl lžíci a hrnec a tím bouchal o sebe. ,,Emmete dost!" Zakřičel Carlisle, měla jsem zakryté rukama uši a Esme mi je pak odendala. Očekávali jsme, co napadlo Emmeta. ,,Zahrajeme si baseball? Prosím..." Prosebným pohledem se díval na Carlislea. Ten se podíval na Alici a pak na mě. Obě jsme přikývly a Emmet se rozzářil a zahnal nás do pokojů. Potom jsem s Esme a s Carlislem běžela na nějakou louku. Alice si házela míčkem s Jazzem, Edward, Bella, Rose a Emmet připravovali hřiště. Esme mi zatím začala vysvětlovat hru. ,, Chápeš to, aspoň trochu?" Přikývla jsem a ona se na mě usmála. ,,Je to lehký. Jen to musíš pochopit." Potom nás Emmet svolal a rozdělil do týmu. ,,Já, Bella, Alice a Carlisle proti Rose, Edwardovi, Jazzovi a Ari, která se bude střídat s Esme." Usmál se na nás a my přikývli. ,,Neboj. To zvládneš." Popřála mi Esme a Rose mi aspoň pomáhala, co dělat. ,,Jsme na pálce a Al nadhazuje." První šel na řadu Edward. Odpálil to perfektně a rychle běžel na první metu.

....

Ariana
Všichni jsme se vystřídali a já pak s Esme. Viděla jsem, jak Alice ztuhla. ,,Stop!" Všichni jsme se k ní rozeběhli. ,,Co se děje?" Zeptal se Carlisle. ,, Upíři. Jejich pět, jen procházejí, ale slyšeli nás hrát a jsou zvědaví." Řekla Al a on přikývl. Všichni přikývli a z lesa vystoupilo pět postav. Dvě ženy a tři muži. Stála jsem vedle Rose a vedle Edwarda. ,,Dobrý den." Pozdravil nás ten muž. ,, Dobrý den." Odpověděl Carlisle. ,,Slyšeli jsme vás hrát a byli jsme zvědaví." Řekl ten druhý muž a prohlédl si nás. ,,Ano." Usmál se na ně Carlisle. ,,Jmenuju se Michael a tohle je můj bratr Mike. Pak tu je moje přítelkyně Daisy, a pak tu je Lydia a Jack." Představil je a Carlisle slabě přikývl. ,,Mohli bychom se přidat?" Zeptala Lydia a my jen pokrčili rameny. ,,Klidně. Jestli to umíte." ,,Uvidíte, jak umíme hrát." Řekla Daisy. ,,Carlisle Cullen a tohle je moje manželka Esme a naše děti Edward, Bella, Jasper, Alice, Emmet, Rose a Ariana." Oni přikývli a ta Daisy si mě prohlížela. Rozdělili jsme se znovu. Já, Carlisle, Esme, Edward a Bella, Lydia, Jack proti Jazzovi, Alici, Emmetovi, Rose, Daisy, Michael a Mikeovi. Byla to zajímavá hra a pak jsme skončili, že my jsme vyhráli. Běželi jsme domů, přitom si někteří skočili ještě na lov. Běžela jsem s Edwardem a s Bellou domů. Šla jsem do svého pokoje a převlíkla se do pyžama a lehla si do postele. Chvilku jsem se převalovala a pak usnula.