Válka dvou světů,
mezi dobrem a zlem.
Kvůli trošičce hněvu,
ten boj ublíží všem.
Nikdo nezná příčinu,
však bojuje se dál.
A tu malou dívčinu,
není, kdo by hřál.
Zhroutila se do sebe,
co nejhlouběji může.
Že zklamala prý tebe,
a teď uvadá jak růže.
Sama a bez pomoci,
těžko to zvládne.
Ty probrečené noci,
smutek jí vládne.
Poslední květ opadá,
teď nejde to vzít zpět.
Vždyť byla tak mladá,
tobě zbyde jen ten hněv.
