Blonďák v Akatsuki

Chapter V.

Šest lidí stálo na mýtince, kterou ohraničovaly vysoké stromy.
Sasukeho oči se střídavě dívali na blonďáka a jeho staršího bratra.
Naruto se rozešel blíž ke staršímu z bratrů a neslyšně mu pokynul, aby se vrátily do úkrytu. Tři osoby z šesti se rozešli od místa, kde stál tým sedm.
"Počkej, Naruto, počkej." Zařval na blonďáka kluk s havraními vlasy a Naruto se zastavil, jeho společníci se zastavily s ním ale Naruto jim pokynul, aby šli dál.
Naruto se otočil čelem k černovláskovi.
"Potřebuješ ještě něco Sasuke?" Zeptal se ledovým hlasem blonďák a prohlédnul si osobu přes sebou.
"Ehm, mohli bychom se setkat?" Zeptal se s nejistotou v hlase kluk s tmavými vlasy. Naruto na touto otázkou svraštil obočí.
Naruto jemné kývl hlavou v souhlas i přes nelibost, kterou pocítil, při myšlence, že by s ním měl mluvit.
"Ozvu se ti s časem a místem setkání." Řekl Naruto Sasukemu, otočil se na patě a během vteřiny zmizel.

Tým sedm stál pořád na místě a všechny osoby byli ve svých vlastních myšlenkách. Hatake Kakashi si povzdechl a vyrazil směrem, kde se nacházela jejich vesnice.
Cesta byla dlouhá ale i přes to, nikdo nevydal ani hlásku, jejich mysli byli zaneprázdněné myšlenkami, co se vlastně stalo.

Tři členové Akatsuki organizace stáli před vstupem do jejich skrýše ale než vkročili dovnitř, tak se tmavovlasý muž zastavil s chytil blonďáka za rameno. Kisame zaznamenal tenhle pohyb a podíval se s otázkou v očích na své dva parťáky. Itachi pokynul žraločímu muži, aby šel dál, potřeboval si, totiž promluvit s mladším blonďákem.
Dotáhnul blonďáka opodál a vychrlil na něj své otázky a Naruto neměl jinou možnost, než odpovídat.

Po vyzpovídání mladší z nich si Itachi povzdechl a ucítil známou ostrou bolest. Snažil se na sobě nedat najevo ale při pohledu do blonďákovo očí mu bylo jasné, že nemá co skrývat.

"Itachi, vím, že si nemocný a vím, že chceš aby tě Sasuke zabil." Vyslovil s povzdechem v hlase Naruto.
Itachi se na něj podíval ale nic neřekl, neměl co k tomu dodat.
Blonďák vytáhl z kapsy lahvičku s neznámou fialovou tekutinou a vložil ji do ruky černovlasému muži.
Itachi se na něj podíval s otázkou v očích.
"Vem si to, tohle by ti mělo pomoct do té doby, než najdu lék." Odpověděl Naruto na nevyřčenou otázku a jemně se usmál na černovláska. Otočil se na patě a šel do skrýše organizace, do které teď už patřil.

Narutovi nohy ho dovedli do jeho pokoje a jeho žaludek se ozval, proto si Naruto povzdechl a vytáhl z batohu, který se válel v rohu, ramen. S krabičkou ramenu se Naruto vydal do menší kuchyňky, kde si začal připravovat své jídlo. Když měl ramen připravený, tak se rozešel k nedalekému stolu a sedl si. Jeho pohled se stočil ke dveřím, ve kterých stál vůdce organizace Pain. Naruto stočil svůj pohled zpět ke svému jídlu a začal jíst. Slyšel, jak se kroky blíží a usoudil, že Pain bude mít nějaké otázky.

Po své zpovědi Painovi a naplnění jeho žaludku se Naruto vydal zpět do svého pokoje a plácnul sebou do měkké matrace.

Tři osoby se ocitli před bránami skryté listové vesnice a všichni tři si naráz povzdechli a vydali se k budově, kterou obývá jejich Hokage.
Vystoupali schody do kanceláře a Kakashi zaklepal na mohutné dřevěné dveře, z druhé strany dveří se ozvalo "dále" a všichni tři členové se protáhli dveřmi.
Tsunade odtrhla oči od dokumentů, které potřebovali zkontrolovat a podepsat, zadívala se na tři členy týmu 7 a když viděla, že jeden člen chybí, tak si povzdechla.
Pokynula jim, že mohou začít mluvit.

Šedovlasý muž v masce začal vysvětlovat událost, která se stala a v částech jeho vypravování ho doplnila Sakura nebo dokonce i Sasuke.

Po veškerých informacích, které dostala se zamyslela a povzdechla si. Nevěřila, že by Naruto byl schopny opustit jeho rodnou vesnici. Věděla, že Naruto tu není od vesničanů příliš vítán ale nikdy ji nenapadlo, že by se Naruto rozhodl z vesnice odejít.
Po chvíli přemýšlení nad událostmi s jistým blonďatým klukem, si Hokage povzdechla a vzala štos papíru a začala je pročítat.

Sasuke se vydal do svého domova i přes to, že mise nebyla příliš náročná, přece jen, nebojovali celou dobu, se vydal do koupelny, svlékl se a vlezl do sprchy.
Horká voda mu tekla po těle a po chvíli, kdy nechal volně proudit své myšlenky, vzal mýdlo a umyl své tělo a poté následně i vlasy.

Černovlásek nevěděl, jak dlouho strávil pod proudem horké vody, ale když vyšel z koupelny s omotaným ručníkem kolem pasu a z vlasů mu kapala voda, viděl u svého okna černou vránu, která měla na své noze vzkaz.
Rozešel se k oknu a otevřel ho, jemný vánek se opřel o jeho tělo s i přes to, že bylo teplo, tak se otřásl.
Pohladit peří černé vrány a vzal si od ní vzkaz, připoutaný na její noze.
Když si vrána všimla, že vzkaz už není na její noze, rozevřela svá křídla a letěla pryč.

Sasuke otevřel malý vzkaz na kterém se značilo místo a čas, hned mu bylo jasné od koho to bylo, vzkaz položil na stolek vedle své postele a šel se převléct do pyžama.
Došel ke své lednici ze které vyndal polévku, kterou už měl z předchozího dne, kastrůlek s onou polévkou dal na sporák a nechal ji pozvolna vařit, dokud nebyla dostatečně teplá. Následně si ji nandal do misky a sedl si s povzdechem na židli a dal se do jídla.
Teplo z polévky ho zahřálo. Prázdnou misku dal do dřezu a vydal se do své postele. Jeho myšlenky zabloudily k blonďatému klukovi a s představou na setkání, se zabořil do polštáře a usnul.