Vampire & Werewolf /ZASTAVENO/

4. Kousíčky

Sam - normálně

Elliot - tučně

Vstoupil jsem do kuchyně a viděl ho jak si čte noviny, při tom si popíjel skleničku vína. Ne to není víno, krev. Pevněji sem chytl tác a pak jsem ho postavil před něj. Z krve se mi vždycky dělalo špatně. Ale to dokážu. ,,Díky že jsi mi pomohl, ale už budu muset jít."

▶ ▷ ◀ ◁ 

,,Ani nevíš kudy jsem tě sem nesl." Odložil jsem konečně noviny a podíval se na něj. Tak krásný, tak nevinný. ,,Tak mi ukážeš cestu?" Zamračil se na mě, copak se mračí? No jo...povzdychl jsem si. ,,Co z toho budu mít?"

Co z toho bude mít?! Dělá si srandu?! ,,To že tady neroztrhám na kousíčky!" Začíná mě štvát. Začal se smát na celé kolo, to už mě naštvalo, začal sem se proměňovat. Změnil jsem se, před očima jsem měl jenom rudo.

,,Jsem starý přes 500 let, mě jen tak neroztrháš." Koukl jsem na něj, teda spíše na vlka, který měl vyceněné zuby. Ach jo, nedokáže to ovládat. No nic, vstal jsem ze židle a šel jsem pomalu k němu, ale hned po druhém kroku k němu na mě skočil. 

Ten kretén, já ho zabiju! Skočil jsem po něm, zamířel jsem zuba přímo do jeho krku. Však se z čista jasně zmizel, dopadl sem a koukal jsem se kde je. Uviděl jsem ho venku na zahradě. Panáčku, před smrtí neutečeš. Mohutně jsem zavil a pak jsem vyrazil na zahradu, ukončit jeho nudný život. 

Zavil a už sem věděl že budou problémy, jestli to uslyšela smečka -což určitě uslyšela- tak se ho vydají hledat. Teď ho budu muset od tuď co nejdál odvést. Žádný vlkodlak se nesmí dozvědět kde bydlím, už vidím jak by pak uspořádaly hon na upíra. Vyrazil sem lesem co nejkradčí cestou, tak aby jsme co nejdřív byl od mého domu co nejdál.

  ▶ ▷ ◀ ◁   

Já vím hodně krátká, ale víc mě nenapadlo. Budete mi muset nechat par dní volna, abych zjistila co napsat dál, tak aby ten příběh měl vůbec nějaký ten pojem. 

350 slov 

Dryadaliss