My Boss' Son [CZ translation] slow updates

Chapter 7

Už bylo skoro deset hodin a já šla zrovna do kanceláře, zrovna včas abych se setkala s panem Stylesem.  Koupila jsem mu latté na cestě sem, i když mě o žádné nepožádal.

Lehce jsem zaklepala na dveře a čekala, až mě pozve dovnitř, což trvalo jen pár vteřin. Seděl v jeho velkém koženém křesle jako vždy a vypadal velmi zamyšleně.

,,Dobré ráno pane Stylesi.“ Pozdravím ho, když se posadím do dobře známé židle a podám mu kávu.

,,Děkuju Ello, to je od tebe moc milé,“ Usměje se, děkujíc mi za kávu a trochu se napije.

,,takže,“ Řekne a odloží horký kelímek před něj. ,,Jak jsi na tom ohledně té situace s Anglií ?“

,,Jsem nadšená. Dnes odpoledne se podívám po nějakých bytech v centru Londýna, abych byla blízko práci, a taky začnu vyřizovat přepravu mých zavazadel.“ Řeknu a cítím se těžce, když si uvědomím kolik věcí ještě musím vyřešit během dvou týdnů.

Jak si mám najít byt v Londýně? Kde mám vůbec začít ? Možná bych měla na pár nocí zůstat v motelu, dokud si nenajdu něco vyhovujícího. Mám na to našetřených peněz více než dost, takže bych to možná měla udělat takhle než vkládat peníze do bytu, který jsem si ještě ani nenašla. Cítím, že potřebuju vidět byty osobně, než se jakkoli zavážu, jedině tak poznám, že se tam budu cítit jako doma. Bojím se přestěhovat se do jiné země, ale nebojím se žít sama na vlastní pěst.  Bydlela jsem se svojí nejlepší kamarádkou poslední dva roky a ona byla obvykle u svého přítele, takže jsem si zvykla na ticho.

,,Dobře, i když pro tebe mám nabídku,“ Řekl a naklonil se dopředu na jeho stole.

Co víc mi ještě může nabídnout ?

,,I když se mnou možná nebudeš souhlasit, vím, že stěhování do jiné země může být trochu zastrašující, obzvlášť ve tvém věku. 20 je trochu nízký věk na to, aby se někdo stěhoval pryč od jeho rodiny na místo, kde nikdy nebyl a aby začal nový život.“ Řekne zlehka a nadzvedne jeho pomalu šedivějící obočí.

,,Ano, hádám že ano.“

Doufám, že si nemyslí, že se toho bojím a neřekne mi abych nejezdila. Jasně že chci jet, jen jsem trochu nervózní, to je všechno. Nikdy předtím jsem v Anglii nebyla a nebudu znát nikoho kromě pana Stylese, Harryho a Dana. Jsou to mí pracovní kolegové, ne moji přátelé ani rodina. I když bych řekla, že Harry nespadá ani pod jednu z těchto kategorií, je spíš jako ten co patří k mojí práci.

,,takže nechci aby ses moc stresovala a chtěl bych, aby ses přestěhovala s Harrym a se mnou.“ Řekne a já jsem víc než šokovaná.

Žít s Harrym a panem Stylesem ? S mým šéfem! Zbláznil se?

,,Není to tak že bych neoceňovala vaši nabídku pane, jen um..“Řeknu, ale snažím se najít slova, abych ho slušně odmítla.

,,Já vím že si chceš najít svůj vlastní byt, ale radši než tě stresovat hledáním, můžeš s námi zůstat , zatímco ho budeš hledat. Máme vzadu dva malé domy pro hosty, které jsou oddělené od hlavního domu, kde můžeš žít než si najdeš nějaké bydlení.“ Řekne a já jsem zmatena jeho slovy.

Je to od něj tak velkorysé, i když by mě to nemělo překvapovat. Jeho velkorysost se už mockrát ukázala během těch krátkých tří let, co jsem pro něj pracovala a ještě jsem nikdy neviděla nikoho starat se o své zaměstnance víc než ho.

,,A co Dan?“ Zeptám se zvědavě a zajímalo by mě jestli mu udělal tu samou nabídku.

,,Včera ráno to slušně odmítl vzhledem k tomu, že má v Londýně příbuzné a už se s nimi domluvil. Přestěhuje se na pár týdnů k jeho tetě než si taky najde svoje bydlení takže..“ Řekne a já mu hned začnu závidět.