6.

66 2 0
                                    


     Jsme na místě. Všude je plno prachu a páchne tu krev. Zastavíme se u již připraveného koberečku, na který si musím lehnout


     Zavřu oči.


     Nechci vidět, co mě právě čeká.


     Ze rtů mi sejme pásku a následně mi do úst vloží ponožku. Hlavu mi dá do plátěného pytle, který u krku uváže. Ležím klidně, ale klidná opravdu nejsem.

     Svlékne mi kalhoty a tričko. Náhle na kůži ucítím ostrý hrot chladného kovu, který se mi bolestně zarývá do kůže. Celá se třesu a kroutím. Je to k nevydržení!


     Ostrá bolest pokračuje ještě minimálně patnáctkrát. Pomalu, ale jistě začínám přicházet o vědomí. Nemůžu myslet na nic jiného, než na to, jak moc mě to bolí.

     Najednou mým tělem projede tak strašlivá bolest, že jsem už úplně mimo. 


     Před tím, než úplně usnu si uvědomím, že jsem pověšená za hroty v mé kůži.

BratrKde žijí příběhy. Začni objevovat