Nic není nemožné!!!

Část 4

Ráno jsem se vzbudila na něčí hluk. Vstala jsem z gauče a šla do kuchyně, odkud šel slyšet ten zvuk, který mě probral. Přišla jsem tam a viděla Kitty jak děla snídani. „Co tu děláš?" zeptala jsem se. „Spala jsi tak jsem chtěla udělat snídani, protože jsme zaspali." Podívala jsem se na hodiny a málem se zhrozila. Bylo už 7:55 a za pět minut nám měla začít škola. Rychle jsem se šla obléct a sbalit si věci. Došla jsem dolů vzala si jen jablko a šla do auta, kde už seděla Kitty.

Došla jsem do třídy a chtěla si jít sednout, jenže ta fůrie mě zastavila. „Ale paní Brown se uráčila přijít do školy, to se ale divím, co to bylo tentokrát? Rodiče zase neměli čas?" Otočila jsem se na ni a řekla: „Tak za prvé-jsem ještě pořád slečna Brown, a za druhé-neberte si moje rodiče do pusy, nevíte, co se stalo, tak se do toho už zase nestarejte." Sedla jsem si a učitelka se na mě jen nechápavě dívala. Neřešila jsem to. Justin se na mě ani nepodíval, sice mě to zamrzelo, ale neřešila jsem to.

Jdeme po chodbě z holkami a Danielem a naproti nás jdou kluci z Justinem. Podívala jsem se na něj ve stejnou chvíli jako on na mě. „Hele Justine, dívej Jess s těma svýma." Řekl Ryan, šli jsme naproti sobě a najednou jsme se zastavili. „Čau Jess, tak co ta tvoje ségra." Řekl Justin, myslela jsem, že ho zabiju. „Co tě to zajímá?" řekla jsem znechuceně. „Ale jen tak, už jste si zašli na hřbitov za rodiči?" Podívala jsem se na něj překvapeně, všichni se na nás dívali, protože to nechápali. Dala jsem mu facku a řekla: „Jsi jen ubožák, který neví kdy zavřít hubu, lituju toho, co se včera stalo." Stál tam jak opařenej. Sebrala jsem se a odešla na záchod.

Sedím tady už pět minut po zvonění a vůbec se mi tam nechce, protože zaprvé-máme zase tu fůrii, a za druhé-sedím s Justinem a nechce se mi být s ním v jedné místnosti. Rozhodla jsem se, že teda půjdu. Zaklepala jsem na dveře a vešla, neměla jsem dneska náladu se s ní hádat, tak jsem si jen sedla. Justin se na mě díval a pak promluvil. „Omlouvám se." Ani jsem se na něj nepodívala „Toto nenapraví jen tak nějaká omluva." „No tak prosím Jess já jsem vůbec nevěděl, co říkám." „Slíbil jsi, že to nikomu neřekneš, a já ti to do prdele věřila, tak mě nech už na pokoji, ztratil jsi moji důvěru už podruhé." Zařvala jsem na něj potichu, protože ještě pořád je hodina a nechci poslouchat ty kecy od učitelky. Otočila jsem se a poslouchala jsem učitelku jak něco mele.

Už sedím doma s Kitty a díváme se na televizi. Zazvonil zvonek a Kitty šla otevřít. Někdo vešel do obyváku a já jsem se konečně podívala kdo to je. Hned jsem zamrzla a okamžitě jsem se postavila. Byl to Justin s kyticí růží v ruce. Kitty odešla, takže jsme byli sami. „Jess omlouvám se, nevěděl jsem, co říkám, nechtěl jsem to udělat. Opravdu se ti omlouvám, já jsem se do tebe zamiloval, no vlastně jsem ani tě nepřestal milovat." Podívala jsem se mu do očí a viděla jsem v nich slzy. „Justine, ale já ani nevím, jestli ti to mám věřit." Řekla jsem mu a mě už tekly slzy z očí. Jen se na mě podíval. „Dovol mi aspoň se snažit." Řekl, jen jsem kývla a on se mi podíval do očí. Najednou se začal přibližovat, už byl ode mě asi dva centimetry, ale zastavil se. Už jsem to nevydržela a spojila naše rty. Pohybovali jsme s nimi a já měla svoje ruce spojené za jeho krkem. Najednou se mnou začal pohybovat, a skončily jsme u mě v posteli. Skláněl se nade mnou a líbali jsme se. Byla jsem opravdu ráda, že je právě teď tady. Najednou jsem cítila, jak jeho ruka putuje pod mým tričkem, a nechala jsem ho.

Ležíme spolu v posteli z Justinem, a já mu ležím na hrudi. „Justine, co to pro nás znamená?" Zeptala jsem se. Podíval se na mě a dal mi pusu na čelo. „Nevím, jak jsi na tom ty, ale já jsem ti řekl, co k tobě cítím." Podíval se na mě a políbil mě na rty. „Justine já mám strach, jak to bude, po tom co se stalo před pár lety. Justine co když se zase rozejdeme a já už to tentokrát neustojím?" Podívala jsem se na něj a on měl slzy na krajíčku, byly jsme na tom podobně, jen mě už přes okraj přetekly. Utřel mi slzy a políbil mě. „Já už tě nechci ztratit Jess, miluju tě, a chtěl bych být tvým přítelem. Slibuju, že už tě nikdy nezklamu." Celou tu dobu jsme se dívali do očí. Přibližoval se a políbil mě.