Země Vzdálená (DOKONČENO)

Kapitola 79. - Party

Iruka přišel s novým kouzlem. Zdá se, že jeho trénink přinesl další ovoce. Irukova moc každým dnem roste. Je to dobře nebo špatně?

Pomohl jsem Shice si sednout. Byla úplně zesláblá. Až teď jsem si všiml, jaké mělo mé kouzlo účinek. Celý předměstí bylo v plamenech. Po fúriích i po elfech zbyl jen popel. Viděl jsem, jak se kluci kryjí svými štíty. To moje kouzlo bylo tak účinné? Myslel jsem, že je to nezasáhne.

Fuyu všechno jednou obří vlnou spláchl. Yoko vyběhla z domu a jako nějaký škrtič se pověsila na Fuyua a začala ho pusinkovat. Nehty mi najednou začali zarývat do kůže. Cítil jsem, jak se moje čokoládově hnědé oči mění. Rychle jsem přitiskl víčka k sobě a snažil se potlačit tu zlost v sobě. Přiznávám se, šlo to ztěžka. Musel jsem na chvíli odkráčet dál. Koukal jsem kamsi do ulice klidného předměstí. Výdech. Nádech. Uklidni se. Klid, Iruko. Nic to není. Smiř se s tím, chodí spolu. Sváděl jsem vnitřní boj se svým drakem. Mluvil ke mně. Slyšel jsem, jak mě přemlouvá, ať ho na ni pustím. Najednou se mi něčí ruka objevila na mém rameni.

Vystřelím pohled po dotyčném a překvapením jsem snad málem spadl na zadek. F...Fuyu? Co pro lásku boží chce? Opatrně jsem zvedl pohled k jeho ledově modrým očím. Jako vždy v nich byly jakési jiskry, které ty chladné oči zahřívali. Na tváři měl opět jeho kamenný výraz, ale nebylo tam jen to, ale i starost?

„Jsi v pořádku?" Zeptal se mě jeho zvučným hlasem.

Cože? On si fakt dělá starost? To jako ho někdo přinutil nebo co? Chvíli jsem se ještě tápal ve svých myšlenkách, když jsem uviděl jeho tázavý výraz.

„J-jo.. Tedy jo, jsem v pohodě." A přidal falešný úsměv.

Chtěl k tomu něco ještě dodat, když v tom přiběhla Yoko a začala zas kolem něj poskakovat a tahat za ruku se slovy, že už chce jít. Fuyu na mě ještě chvíli koukal a já opět sváděl boj, abych nevybouchl vzteky z té proklaté ženské. Něco mi na ní  prostě nesedí...

•••••••••••••••

Ani nevím jak ani proč, ale všichni jsme se rozhodli vyrazit do města na party. V televizi se pouze mluvilo o požáru, který zavinila stará elektřina. Nikdo neobviňoval či nehlásil obří plamen ve tvaru draka, že by to způsobil. Kluci vždy krásně zametali za sebou stopy. Přeci jen na Zemi magie je jen pohádka. Myslím, že svědkům upravovali myšlenky svými upířími schopnostmi.

Když tak nad tím přemýšlím, byl jsem já snad někdy na party? Jo vlastně ji jednou a málem skončil jako další chod toho komára Fuyua, kdyby Kenji nezasáhl. Nad tou vzpomínkou jsem se ošil... Nepříjemná vzpomínka, ale i tak ve mě probouzela jaké si vzrušení z té divné atmosféry, když jsme si byli s Fuyuem tak blízko.

Jsem vůbec vhodně oblečený na party? Začal jsem se prohlížet. Úzké černé džíny doplněné obyčejnou bílou košilí. Nic lepšího jsem na sebe nevymyslel. Ohlídnu se po ostatních mých společnících. Shika po mém pravém boku měla navlněné svoje ohnivě rudé vlasy do krásně velkých loků. K tomu se i trochu nalíčila. Řasenka, tvářenka a růžový lesk na rty. Na sebe si oblíkla fialové šaty s véčkovým výstřihem, které krásně zvýraznili její poprsí. Teda ne že bych to já nějak zkoumal, ale z pohledu Natsua, který vedle ní doslova slintal bylo vidět, že své vnady krásně podtrhla. Pod prsy měla šaty zavázané na jakémsi provázku a pak volně rozpuštěné až nad kolena. Vypadala jak víla. Byla doopravdy překrásná. Po jejím boku šel Natsu s uhlazenými vlasy dozadu a na tváři velmi zvláštní až perverzní výraz. Bože, lituju Shiku, takový idiot jako je on bych nechtěl mít na krku. I když na druhou stranu si je dovedu představit spolu. Natsu si tentokrát vzal černé uplé triko, které zvýrazňovalo jeho vypracované tělo a k tomu tmavě modré džíny.  Kenji, který byl po mé levici, kráčel ruku v ruce s Akim. Byli spolu vážně krásný pár. Tak moc se k sobě hodili. Sice jsem předtím znal Akiho jen krátkou dobu, ale za tu dobu jsem ho neviděl tolik se smát jako teď s ním. Kenji rozkvetl jeho chmurnou podzimní duši. Kenji ani Aki se s jejich oblečením taky moc netrápili. Oba měli tak jako já košili. Kenji měl černou s puntíky a Aki tmavě zelenou. Krásně se hodila k jeho barvě vlasům. Poté šel Haru, který na sobě měl tmavě vínový svetr a k tomu modré džíny. Ruce v kapsách a vesele si vykračoval. Jako vždy veselý jak sluníčko. Bavil se s Akim a Fuyuem, který byl po jeho boku. Fuyu si vzal bílou košili a k tomu černý sako. Vypadal elegantně. Při pohledu na něj se mi svíral žaludek a srdce pracovalo o sto šest. Prohrábl si své neposedné vlasy, které sice vypadali rozcuchaně, ale jemu to prostě slušelo. Okem zavadil o mě a já myslel, že se rozteču. Teda do doby než mi do zorného pole vlezla ta cuchta. Naše princeznička asi pochopila, jak se tu oblíkají ty nejlevnější holky. Na sobě rudé ulpí mini šaty. K tomu stejně barevné jehly a aby by té červené náhodou nebylo málo, namalovala si rudě rty. Znechutí jsem se, otočil a soustředil na cestu. No vlastně už jsme sem došli.