Obludárium [POZASTAVENO]

VII.

Cesta ji zavedla až k obrovskému cirkusovému stanu, který zářil jasně rudou barvu připomínající krev. Tento stan se vůbec nepodobal tomu jejich. Působil takovou strašidelnou atmosférou. Nikde nebylo ani živáčka, mlha se táhla po zemi, klauni, kteří obvykle působili mírumilovně, se tentokrát podivně smáli.

Rudý balónek jí poletoval u hlavy, když ho však popadla změnil se v něco hrůzostrašného, v něco, co by nejspíše vyděsilo každého. Byl vytvořený z kusů lidské kůže. Dívala se přímo tváří v tvář obličeji, který možná kdysi býval živý. Hlasitý smích se rozezněl po celém parku. Mráz jí přejel po zádech, avšak věděla, že jedinou možnou cestou, jak pomoci její rodině, její sestře a jejímu cirkusu, bylo postavit se svému strachu. 

Bez zaváhání kráčejíce s balónkem v ruce se vydala k onomu stanu. Tentokrát se netřásla hrůzou. Kráčela z hlavu vzpřímenou plna odhodlání. Zem na které se povalovaly lidské ostatky, přehlížela. Slyšela jen křupání kostí zpod jejích nohou. 

Za Martell se vynořili dvě malé oživlé baletky. Jedné z očí vylézali červy, tvář měla rozežranou a spodní čelist se houpala jako houpačka sem a tam.  Druhá dívka bílá jako sníh, bez života jako hadrová panenka, avšak šaty rudé jako krev, kterou měla tvořené vlasy. ,,Pojď si s námi zatancovat," přemlouvaly Martell. Martell sesnažila odolat, ale věděla, že tanec bylo vždy něco, co ji nesmírně lákalo a dokázalo zcela pohltit. Usmála se na dívky a přidala se k nim. Ruku v ruce odkráčela s malými baletkami pryč. Upadla do zapomnění. 

***

Hoch spolu se svou panenkou předváděl jeho vystoupení.  Panenka zatím bez života ležela na zemi. Chlapec se k ní nahnul a v tom se ozvala z bubnů hlasitá rána. Z úst mu vycházel modrý kouř, který proudil přímo panence do úst. Ta začala pomalinku ožívat. Nejprve se pohybovaly jen konečky prstů, posléze i celou paží, až nakonec otevřela i oči. Chlapec se otočil na publikum a uklonil se. Panenka, která nyní oplývala životem opakovala vše, co její stvořitel. 

Z hudebních nástrojů se ozvala tlumená cirkusová hudba, která stále zesilovala a zesilovala. Čím byla hudba hlasitější, tím více a více panenka tančila do rytmu. Vlnila se, kroutila se, předváděla všemožné kreace. Černé šaty poseté hvězdami se s posledním tónem přeměnily na rudé. Kvítky růží, z kterých byly tvořeny se začaly vznášet po cirkuse. S tímto se oba dva vytratili pryč.

Bubny opět oznamovaly příchod dalšího příchozího, jímž byl chlapec obmotán hady, dokonce i jeho vlasy byly tvořeny z hadů. Oči měl doposud zakryté páskou. Následovala úklona, avšak páska na chlapcových očích stále zůstávala. Nikdo netušil, co se bude dít až do oné chvíle.

Ozvala se hudba na housle, z pozadí vystoupil další chlapec. S každou zahranou notou jeho oči čím dál více zářily fialovým odstínem. Poté se začaly objevovat malé fialové plamínky u jeho nohou, které postupně stoupaly, až nakonec pohltily celé tělo. Pak hra na housle ustala. Zrak diváků opět přešel k hadímu mladíkovi. Páska z jeho očí zmizela, neboť ji fialové plameny spálily. I přesto se na nikoho z diváků ani nepodíval. Chlapec s houslemi se jen tiše pro sebe zasmál. Byl čas, hudba houslí začala hrát divokou a nezkrotnou hudbu, která se stávala divočejší. Diváci se zdáli býti zcela v transu. Jejich těla byla nehybná, ochablá a oči zapadlé. V tu chvíli hadí chlapec otevřel své oči.

Jakmile se jimi zadíval do očí mladíka s houslemi, jeho tělo se začalo kousek po kousku měnit v kámen, diváci se v tu ránu probudili z transu a začali nadšeně pištět a jásat. Neboť po dobu onoho transu zažívali podivný sen, jenž jim pomocí houslí vložil, nyní již kamenný chlapec.

Ticho, které se rozneslo cirkusem, působilo strašidelnou atmosférou. Po druhém chlapci, nebylo ani stopy, avšak když chlapec od hadů luskl prsty, z houslí se objevil onen chybějící chlapec. Oba dva se uklonili. Nyní se hnal cirkusem bouřlivý potlesk, při němž odešli.

***

,,Vidíš Martell, takové by to bylo v cirkuse bez tebe. Jak jsi jen mohla propadnout takovému pokušení? Celou tu dobu jsi pevně odolávala, avšak tanci jsi zcela propadla. Crispin by nahradil tvé místo, chceš vědět, co by se dělo dál?"

,,Ano."

,,Ano říkáš? Tak pozorně sleduj. Takovéhle by to bylo, kdybych tě nezachránil. Až pochopíš celý příběh, ujisti se, že tomu kouzlu znovu nepropadneš. Nezapomeň kdo jsi a proč tu jsi. Jedině ty můžeš cirkus zachránit z Crispinových spárů, neboť zlo přichází."