📖čti si, ale ne v academii📖

198 8 1
                                    

Karisho
,,Vstávej Karisho! Dneska jdeš do Academie, přece!" zavolá na mě taťka. Na slovo Academie jsem vyletěla z lůžka a běžela s oblečením v ruce do koupelny.. tam jsem udělala rychlou rutinu, co tvoří opláchnout si obličej, vyčistit zuby, na česat se a dát na fialové oko pásku, obléknout si černé kraťasy, modrý tílko a fialovou mikinu s kapucou. Na nohu si dám tašku, kde jsou kunaie a shurikeny. Vyběhnu z koupelny a podívám se na budík. Jako vážně?! Academie začala už před hodinou! No.. nádhera.. příště si nastavím budík. Do tašky dám 80 stranou knížku a běhnu do kuchyně.
Kar - ,,Ahoj tati.. tati?"
Ta - ,,Ahoj Ari.. copak?"
Kar - ,,Příště mě vzbuď dřív. Academie začala už před hodinou."
Táta se zasmál.
Ta - ,,Gomen, gomen Ari.. na tady máš chleba a upaluj."
Kar - ,,No jo.. díky. Ahoj!"
Ta - ,,Ahoj."
Vyběhnu z domu a v puse mám chleba. Po cestě dojím chleba. Vlezla jsem do academie. Šla jsem směr do třídy 21A. Není nijak hlučná, ale táta mi jednou vyprávěl o svém týmu, týmu 7. Je to už 3 roky co odešel jeden člen týmu 7 a tím se rozpadl. Pak odešel další člen týmu 7, ale aby zesílel. A třetí člen zůstal tady a trénuje s pátou.. dojdu před svojí třídu.. nadechnu se a zaklepám.. že vnitř se ozve dále. Vezmu zakliku a otevřu. Vlezu do vnitř. A koho to nevidím? Iruku, teda.. pardon.. Iruka-sensei. Ale stejnak budu říkat Iruka..
Kar - ,,Ahoj Iruka. Gomen, že jdu pozdě. Zaspala jsem."
Ir - ,,To ti je podobné. Tak se představ."
Kar - ,,Ok, ok.. takže.. jmenují se Karisho Hatake a je mi 12 let. Jak ste si mohli všimnout, vždy chodím pozdě a ráda čtu knížky.. přišla jsem o něco, Iruka?"
Ir - ,,Jo přišla si o zahájení, ale co mám s tebou dělat a říkej mi Iruko-sensei."
Kar - ,,Neva.. stejnak ti budu říkat na dále Iruko.."
Iruka si povzdechl a poslal mě sednout. Sedla jsem si do zadu ke oknu, abych měla výhled na ostatní.. Iruka začal zas mluvit a zjistila jsem, že probírají "Co je to chakra". Já jsem to už věděla a tak jsem se dívala z okna ven. Podívala jsem se na Iruku. Stále o tom mluvil. Po chvíli začal ukazovat jak se dělá tygr, kůň, pták a mnoho další. Já si položím hlavu na lavici a unuděně se dívám na Iruku. Zívnu si a začnou se mi zavírat oči.. nakonec se mi povedlo usnout, ale moc dlouho mi to teda nevydrželo.. že Iruko!
Kar - ,,Který vůl po mě hází tu pitomou křídu!"
Ir - ,,Mluv slušně a nespí!"
Kar - ,,Ale Iruko! Vždyť víš, že to všechno umím, tak mě nech buď spát a nebo aspoň nechat číst knížku!" zatvářím se uraženě.
Iruka si jen povzdechne a nechá mě být. Já jsem si vytáhla knížku a začetla jsem se. Právě při nejlepším mě musí někdo mrdnout do hlavy.
Kar - ,,Auu!! Který debil mě mlátí knížkou! To nemá na kunaie peníze?!"
Ir - ,,Mluv slušně! A přestaň číst knížku a vnímej!"
Kar - ,,Nope.. budu nadále číst.. tak mě nech žít!"
Ir - ,,Čti si, ale ne v academii!"
Kar - ,,Smůla!"
------
516 slov.

TajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat