Welcome [CZ]

🎵1🎵

Jimin P.O.V

,,Hyung? Vstávej! Jsme tu" Nejmladší člen naší skupiny se mnou začal zběsile třást.

Všichni byli velmi unavení, ale i tak se z jejich tváří dalo vyčíst, že se těší na zítřejší koncert.

Nikdy v téhle zemi nevystupovali a i když byla malá, žasli nad všemi těmi památkami které po cestě viděli.

Když auto zastavilo, Jungkook se hned vyhrnul ze dveří na vzduch.

Po něm vystoupili ostatní kromě mě, protože jsem si nejistě nandal roušku.

Zhluboka jsem se nadechl a vystoupil za nimi.

Před hotelem stála spousta lidí, soudě podle vykřikování a transparentů, byli všichni fanoušci naší skupiny.

Usmál jsem se nad jejich snahou mluvit korejsky a pokračoval dál.

Když jsem procházel kolem dívky, které celý náš příjezd natáčela, poslal jsem do kamery vzdušný polibek, což rozpoutalo obrovskou vlnu křiku a pistění oné dívky.

Radši jsem rychle pokračoval v cestě, ale cestu nám zatarasili kamery a moderátoři, kteří se k nám nahrnuli.

Namjoon jakožto největší znalec angličtiny stihl odpovědět na pár otázek, dokud všechny nerozehnali naši bodyguardi.

Konečně jsme se dostali do hotelu a já se nadechl svěží vůně růží.

I ostatní vypadali, že si vše náramně užívají až na Yoongiho, který se se zívnutím protáhl.

Musel jsem se pousmát, jelikož jeho změna času zmohla asi nejvíc.

Namjoon nám všem podal klíče od pokoje a tak se všichni vydali na ono místo svaté, aby jsme se svalili do postelí a nabrali energii.

Nastoupili jsme do výtahu a začali si povídat o prvních dojmech a když výtah zastavil, všichni vesele vystoupili a rozešli se do svých pokojů.

Až u vchodových dveří jsem zjistil, že pokoj sdílím s Jungkookem.

Ne že bych si chtěl stěžovat, ale po minulých událostech, kdy mě Namjoon okřikl za nepořádek, který způsobil Jungkook jsem byl rád za chvíle, kdy mám pokoj s Jinem, protože je vážně skoro jako naše mamka, která se o nás pečlivě stará.

Náladu mi to ale stále nezkazilo, právě naopak, protože jsem otevřel dveře a ovinula mě vůně kávy a sušenek.

Jungkook se s nakrčeným nosem hned vydal za onou vůní a vzal si do pusy hrst sušenek.

Já jsem radši rychle zavřel dveře a přešel rovnou k posteli, kde jsem si odložil kufry a skočil šipku do měkkých peřin.

Jungkook mě s úsměvem napodobil, ale zaskočily mu sušenky, tak se hned zvedl a začal zběsile kašlat.

Protočil jsem očima a zvedl se z té božské postele, abych ho poklepal po zádech.

Když konečně našel ztracený dech, vděčně se na mě usmál, utřel si slzy, které mu kvůli tomu tekli z očí a poděkoval.

Opatrně jsem si sundal boty, položil je na zem a znovu se svalil do peřin, ale tentokrát s rozhodnutím, že mě nevytáhne ani miliarda Jungkooků, dusících se a prosících o pomoc.

×××

S protáhnutím jsem se probudil vinou klepání, které se ozývalo na dveře.

Jungkook spokojeně spal a nevypadal, že by se chtěl vzbudit, takže jsem s mručením vstal já a došoural se ke dveřím.