Pamatuješ tu noc, kterou jsme protelefonovali? Druhý den jsme měli mít oba koncert, ale přesto jsem pro tebe byla důležitější než spánek..
,,Nechce se mi spát Annie... Ale zítra. Uhm. Vlastně už dnes to bude náročný.. Za tři hodiny mi bude zvonit budík.." povzdichl sis dotl telefonu.
,,Promiň oppa, bež spát.. Půjdu taky.." cítila jsem se špatně...
Byl jsi unavený a já tě, jako vždycky, potřebovala. Byl jsi jako moje spřízněná duše, jako můj starší bratr, jako můj nejlepší kamarád.. Jiminiee.. Moc mě to všechno mrzí.
