,,Jsi spokojený?"
Sotva stihnu otevřít dveře a už slyším nepříčetný hlas mé sestry.
,,Ahoj, Mary. Taky tě rád vidím. Pojď dál."
,,Přestaň si hrát na andílka a laskavě mi řekni, proč jsi to udělal."
Znáte ten pocit, kdy k vám někdo mluví a vše, co říká, je mířeno právě na vás, ale stejně mu nerozumíte ani slovo? Právě to teď prožívám.
,,Můžeš mi, prosím tě, vysvětlit, o čem to tady mluvíš, Mary?"
Proč brečí? Sakra, co se tady děje?!
,,Matt se se mnou kvůli tobě rozešel."
tři měsíce jsou neodpustitelné...
vím to... a opravdu moc moc moc moc moc se vám všem omlouvám...
bloky ve psaní nepovolují, ale nějak mě události posledních dní přinutily alespoň trochu vypustit páru někde, kde není třeba nic vysvětlovat, pokud nechci...
mockrát se vám omlouvám a snad už časová rozmezí mezi kapitolkami nebudou tak velká...
ČTEŠ
Polapen
Short Storykdyž se objevil, připadal jsem si jako v kleci. měl jsem chtít, aby mě pustil. jenže to byl problém. já nechtěl.
