Můj únosce

2.

Ráno jsem se probudila s úsměvem na tváři, protože jsem se těšila na nakupování s Michaelem. Sešla jsem schody do kuchyně a začala jsem snídat. Po chvíli přišel Michael a byl zase na tom svým telefonu, zajímalo by mě co na něm pořád dělá. ,,Jak ses vyspala, " řekl Michael a koukal při tom do telefonu. ,, Dobře, jdeme, nebo se budeš do toho telefonu dívat celý den?" ,, J-jo jdeme," zakoktal se Michael. Michael vyjel z garáže, já nasedla a vyrazili jsme. 

Celou dobu co jsme jeli byl Michael zticha a přišlo mi, že je nervózní. Přišlo mi, že jedeme jinudy, ale neříkala jsem nic, věřím mu. Po asi půl hodině jsem si všimla, že za námi už docela dlouho jede nějaká černá dodávka. Začala jsem se bát. Michael začal přibrzďovat. Já jsem se na Michaela jen zděšeně podívala a on se na mě zoufale podíval a řekl: ,, promiň, já musel, jinak by mě zabili." Já jsem se jen dívala na Michaela, a pak jsem se podívala na černou dodávku, která vedle nás zrovna zastavila. 

Rychle mi to došlo a prudkým otevřením dveří jsem vyběhla ven z auta. Neohlížela jsem se, ale slyšela jsem jak na mě nějací muži křičí: ,,stůj." Nezastavovala jsem se a běžela dál. Zaběhla jsem do nějakého lesa. Ohlédla jsem se a nikoho jsem neviděla, ale neměla jsem se ohlížet, protože když jsem se otočila zpět, do něčeho nebo spíše do někoho jsem vrazila. Byl to jeden z těch mužů co vystupovali z dodávky, ,,ale, ale kočička se nám zatoulala, neboj pomůžu ti najít cestu," řekl ten muž v kukle. Obě ruce mi dal za záda a táhl mě zpět. Kopla jsme ho do rozkroku a on mě rychle pustil. Běžela jsem dál a už jsem se neohlížela. Neběžela jsem dlouho a ten muž co jsem ho kopla, mě doběhl. ,,Ty malá čubko" vzal mě za vlasy ,, já ti dám mě kopat. Máš štěstí, že patříš někomu jinému a né mě, hned bych tě zabil." Táhl mě lesem za vlasy až k dodávce, kde stálo dalších pět mužů s kuklama. ,,Zavřete tu čubku do kufru a dejte jí to uspávadlo, znovu jí honit nebudu." Jeden z těch mužů mě chytl za ruku a řekl jinému, ať jde s ním. Ten muž co mě chytl za ruku mě hodil do kufru a druhý mi dal před pusu hadr, bylo mi jasné co na tom hadru je, a tak jsem zahrála, že usínám. Ti dva pak zavřeli kufr dodávky.

Celou cestu jsem se snažila najít řešení, jak se dostat z kufru, ale žádný nápad jsem neměla. Slyšela jsem jak vepředu v autě někdo řekl, ať mě jde zkontrolovat. Slyšela jsem, jak auto zastavuje. Lehla jsem si a zavřela oči. Otevřel se kufr a mě právě něco napadlo. Otevřela jsem oči a toho muže odkopla od auta, rychle jsem vyskočila z auta a utíkala jsem po nějaké cestě. Vůbec jsem nevěděla kam běžím a začala jsem v duchu zmatkovat. Slyšela jsem, jak za mnou někdo běží. Pak jsem cítila jen bolest hlavy a viděla temno před očima.