Bylo ticho. Ležel jsem v křeči na zemi dodávky, se zavázanýma očima, rucema nohama a v puse hadr. Nevěděl jsem co bude teď. Jestli zemřu, jestli mě v té dodávce nechají tak dlouho dokud nezmrznu, jestli uvidím ještě někdy světlo, a hlavně jestli ještě někdy uvidím svoji rodinu. Bylo mi do pláče, ale to by bylo každému. Doufal jsem co nejvíce, abych se dostal zpátky domů. Po 3 hodinách ležení na zemi se otevřeli dveře od dodávky. V tu chvíly jsem ztuhl. Ozval se jemný a příjemný ženský hlas, a povídal:,,Neboj se, pokud jsi se mnou nemusíš se ničeho bát". Poté jsem odpověděl kdo jste, a odpověď byla: Jmenuji se Lenka, a já jediná z týhle rodiny hodná, věř mi prosím. Odvázala mi oči, protože mi předtím vyndala z pusy i ten hadr. ,,Takže Lenka jo? Nádherné jméno" řekl jsem. Lenka se zčervenala a usmála se na mne. Říkala že je jí moc líto že mne unesli, a že mi pomůže jak jen nejvíce to půjde. V tu chvíli jsem cítil u srdce krásný,hřejivý, a uspokující pocit. Lenka slyšela jak se otevírají dveře od domu, tak mi znovu zavázala oči a nacpala do pusy hadr. Chtěl jsem ji říct kam jde, ale měl jsem v puse hadr. Poté zavřela dveře a odešla. Zanedlouho se dveře znovu otevřeli. Čekal jsem na to, že mi zase rozváže oči, a vyndá z pusy hadr, ale ne. Tohle nebyla Lenka. Silou me vzal nějaký chlap za nohy a druhý chlap za ruce. Mluvili o tom, jak si vychutnají moje trápení a trpení. V tu chvíly jsem myslel že... Já ani nevím co. Byl to tak úzký pocit že si to nedokáže nikdo představit. Takový strach jsem nikdy neměl. Bylo mi teprve 13, takže jsem nevěděl jak na útěk. Jediné pozitivum byla Lenka. Ti dva týpci mne odvedli někam nahoru do místnosti, protože šli po schodech směrem nahoru. Sekli se mnou o zem, a odešli dolů. Za cca 10 minut jsem slyšel jak jde někdo nahoru, a zase se mi nahodil strach na maximum. Slyšel jsem zase ten jemný hlas. Lenka!!! Stáhla mi šátek z očí, vyndala hadr z pusy a řekla:,, Jsem ráda že tě zas vidím... ehm... neřekl jsi mi svoje jméno" řekla. ,,Já jsem Louis" řekl jsem. ,,Hezké jméno" řekla. Byl jsem rád že se jí líbí moje jméno, ale že ji znovu vidím...
