Love In Heaven [FF Marcus&Martinus] POZASTAVENO

Chapter 4

Zůstala jsem stát jako opatřená. Mě někdo miluje? Mě?! Neveděla jsem co mu na to říct. Je pravda, že se ke mně chová hezky a snaží se mi pomáhat, ale prostě..pořád nedokážu zapomenout na to, jak mi ubližoval.

Nezmohla jsem se na nic jiného, než se vyvléknout z jeho sevření a zbaběle utéct ze školy pryč.

Když jsem se otočila, Marcus na mě smutně koukal, potom přikývl a odešel pryč. Nevím, možná jsem se cítila fakt špatně z toho, že jsem ho skoro odmítla, bylo mi furt divné to jeho chování ke mně.

Je pravda, že jsem si k němu nějakej ten vztah vybudovala, a není to jen kamarádství. Je mi dobře když jsem s ním. Ale taky nevím jestli jsem připravená na vztah. Přece jenom, kluka jsem nikdy neměla.

Proto jsem mu teda napsala.

haily_evans: Ahoj, promiň za ten dnešek. Jsem zbabělec. Upřímně, nějaký vztah jsem si k tobě vybudovala a myslím, teda vím že je to víc než kamarádství.

Marcus

Došel jsem s neutrálním výrazem domů. Nevěděl jsem co se tam přesně stalo, ale nejspíš o mně nemá zájem. Kdo by taky chtěl po tom, co jsem jí dělal. Vlastně ji chápu. Nemůžu přece čekat, že se mi vrhne okolo krku, vezmeme se a budeme mít 3 děti.

Najednou mi zabzučel mobil. Měl jsem ho v batohu tak jsem ho pečlivě prohledával až jsem ho našel. Byla tam zpráva. Zpráva od mojí Haily. Mojí?! Debile není tvoje.
Ticho.

haily_evans: Ahoj, promiň za ten dnešek. Jsem zbabělec. Upřímně, nějaký vztah jsem si k tobě vybudovala a myslím, teda vím že je to víc než kamarádství.

To mě zahřálo u srdce. Takže o mně zájem má. Hned jsem jí musel odepsat, ale ona mě předběhla.

haily_evans: Tak jsem si říkala jestli by jsi nechtěl jít ven. Třeba ve 4 v parku?

marcus_gunnarsen: Za nic se neomlouvej. A ano rád s tebou půjdu.