Stála jsem tam jako kdybych byla k zemi přikovaná a dívala se na šlehající plamen v krbu. On povolil a pustil mě, když mě pustil tak jsem si začala automaticky mnout zápěstí za která mě pevně svíral. Měla jsem na jich fialové otlačeniny jeho rukou, Kretén. Otočil se, byl těsně u pohovky a on si uvědomil, že já tam pořád stojím a ani se nehnu, vracel se ke mně a vzal mě za ruku, pomalu jsem se za ním táhla jako stín a posadily jsme se na pohovku. Byla měkká a pohodlná. Podal mi sklenici s ležákem, ale já popadla ze stolu Whiskey a kopla jí do sebe, strašně mě pálila žáha, ale potřebovala jsem jí, teď hned. On se na mě jen překvapeně díval a v ruce pořád držel ležák který jsem si od něj vzala.
,,Děkuju."
Stále měl na tváři udivený výraz ale ten se nakonec proměnil v jakýsi úšklebek který se mi zalíbil.
ČTEŠ
How deep is your love II.
FanfictionVAROVÁNÍ: Tuto Fanfikci nepochopíte, pokud si nepřečtete první díl, takže na co čekáš? Jdi si ho přečíst a potom se vrhni sem! A taky, vyskytují se zde vulgarismy a sexuální scény.
