Sam
Ze snídaně jsem se vydala na hodinu kde jsem usedla do lavice a jen tiše si vypisovala poznámky, co nám profesor říkal. Pořád jsem musela přemýšlet nad Remusovým vzkazem. Co po mě chce? Co mi chce říct?
Ale z mého přemýšlení mě vyrušil něčí pohled upoután na mé osobě.
Ani nevím, jak jsem to poznala, že se na mě někdo díval, prostě jsem to cítila. Nikdy jindy jsem to nepoznala. Bylo to jako kdyby do mě doslova pohled zapíchnul a jen tak nepustil.
ČTEŠ
How deep is your love II.
FanfictionVAROVÁNÍ: Tuto Fanfikci nepochopíte, pokud si nepřečtete první díl, takže na co čekáš? Jdi si ho přečíst a potom se vrhni sem! A taky, vyskytují se zde vulgarismy a sexuální scény.
