Kovy:
Právě jsem mám přednášku o YouTube, zapomněl jsem si vypnout zvonění a v tom se můj mobil rozezní.
Jenom to típnu a pokračuji v přednášce, asi po 5 minutách se mobil znovu rozezní podívám se kdo mi volá a zjistím že mi volá Martin, v tu chvíli jsem myslel že ho zabiju, ale hned mě to přešlo.
Zvedl jsem telefon:
M: Ahoj
K: čau
M: Nechtěl bys se mnou a Honzou jet do Ameriky?
K: Noooo… klidně a na jak dlouho?
M: Třeba na 10 dní?
K: Ok
M: Tak čau
K: Ahoj
Po mé hovorové přestávce jsem dokončil svoji přednášku a šel domů.
Jelikož byl čtvrtek tak se nic zajímavého nedělo, natočil jsem video na neděli a začal si balit, protože zítra letíme.
~Pátek~
Dobaluji poslední věci a jedu na letiště kde jsem překvapivě první. ,,Divný,, říkám si a rozhodl jsem se zavolat Martinovi kde jsou. Jelikož mám ještě 5 hodin do odletu, tak počkám na kluky a půjdem na něco k jídlu. Došli jsme do restaurace kterou vybral Honza, divil jsem se tomu, že i když ji vybral podle toho jak vypadala, tak jídlo bylo výborné a za dobrou cenu. Všichni tři jsme si dali pizzu, já si dal se slaninou,špenátem a vajíčkem. Honza měl čtyři druhy sýra a Martin si dal tu samou co já. Když se vracíme na letiště, potkáme fanoušky, nejdřív na nás koukali a potom začali křičet ,,OMG TO JE MEEENT, KOVYY A MAARTIIN,, jak viděli že docela dost pospícháme, tak nám řekli jenom ,,Ahoj a šťastnou cestu,,.
Rychle jsme jim poděkovali a šli jsme dál. Došli jsme na letiště, odbavili jsme si zavazadla a teď čekáme na náš let.
V letadle
MenT točí timelapse, já s Martinem se koukáme na film, ve Francii jenom přestoupíme na letadlo do Ameriky, při letu kdy se Martinem koukáme na film, Honza spí, tak jsem řekl Martinovi:
Martine?!
M: noo? ( jsem nervózní, nevím co mi chce říct, doufám že to na mně nepozná!)
Víš já jsem vám trochu lhal. (nadechl jsem se, že mu to řeknu, ale on mi skončil do řeči.)
M: Ty jsi mi lhal?!!
Martine počkej nech mě domluvit!
M: Promiň pokračuj...
N-Noo.. víš j-já, jse-jsem na k-klu... (Nahrnuly se mi do očí slzy, Martinovi došlo co mu chci říct...)
Martin mě obejmul a já začal brečet, položil jsem si hlavu na jeho rameno a cítil jsem, jak mu mokrá tričko od mých slz. Bylo mi jedno že na mě všichni koukají, musel jsem mu to říct, užíralo mě to dokud jsem mu to neřekl. Cítil jsem hroznou úlevu.
Jak jsem se uklidnil, zvedl jsem hlavu a řekl mu: Díky jo aaa... promiň mi tvoje mokré rameno.
M: To vůbec nereš, hlavně že je líp tobě. (vidím jak se pousmál, taky jsem se na něj usmál.)
Sklonil jsem hlavu směrem k zemi, Martin se ke mně naklonil a dal mi pusu na tvář, trochu jsem sebou trhl, tím jsem probral Honzu.
Jak nás uviděl nechápavě na nás podíval a nic neříkal.
Flashback:
Byli jsme s Honzou v baru, trochu jsem se tam opil a řekl mu že se mi už nějakou dobu líbí. Chtěl jsem mu dát pusu, ale on byl ještě docela střízlivý tak sebou trhl, jeho ruce skončily na mé hrudi a následně mě odstrčil, podíval se na mě zvláštním pohledem a dal mi facku. Chytl jsem se za tvář a otočil jsem se k němu zády, ohlédl jsem se na něj. Jeho tvář byla smutná a naštvaná zároveň, hlavu měl sklopenou směrem na zem. Podíval jsem se na Honzu provinilým pohledem, on se mi podíval do očí a rychle odvrátil pohled zpět na svoje boty. Vstal jsem a šel na bar nám vzít nějaký pití, vracel jsem se s tácem plným různých pití. Když mě Honza viděl vytřeštil oči.
