Když jsem se ráno probudil, tak jsem zjistil, že mám pouze 4% baterie. Vstal jsem a šel ho dát do nabíječky, při cestě jsem si všiml toho, že mi někdo napsal. Psala mi moje kamarádka, jestli s ní nepůjdu někam ven. Podíval jsem se na tu zprávu, jak jsem si to přečetl, odložil jsem mobil a šel si dát sprchu. Pak jsem jí odepsal, že klidně někam můžem zajít, akorát že se chci ještě stavit za kukama do nemocnice. Když mi odepsala, tak jsem se jen usmál a šel na místo srazu. Přišel jsem a ona tam ještě nebyla, tak jsem si šel koupit kafe. A pak jsem šel na ni čekat.
Honza
Ležím na postli a koukám na bílý strop, přemýšlím na tím, proč nás chtěl ten vedle zabít. Z mého přemýšlení mě vytrhl doktor, který mi oznámil, že dnes už můžu domů. Radostí mi začaly téct slzy, hned jsem napsal Martinovi:
H: Ahoj, dneska mě už domů, ale musí si pro mě někdo přijít, abych prý někde neomdlel a nezůstal tam ležet.
M: Děláš si srandu!?!?
M: Už si pro tebe jedu, za 30 minut jsem tam.
Začal jsem si tedy pomalu balit věci, aby na mě nemusel pak čekat. V tu chvíli přišel do místnosti doktor a řekl
D: Vy se už balíte?
D: To máte rychlý kamarády, ostatní tu čeekají klině dalších pár dnů, než si pro ně někdo příjde.
H: On je teď na hotelu sám, protože i ten vedle je můj kamarád, akorát nás chtěl zabít, takže proto tu jsem.
D: Aha, aha aaa jak se jmenuje?
H: Karel Kovář
D: Kdy se narodil, odkud je, koho tu má?
H: Narodil se 11.9.1996, je z ČR, má tu mě a našeho kamaráda
D: A vy jste kdo?
H: Jan Macák, narodil jsem se 28.7.1997, jsem taky z ČR
D: Děkuji a ten váš kamarád, to je kdo?
H: Proč se ptáte?
D: Musím napsat kdo si pro vás šel a s kým jste se bavil na pokoji (sorry nic jinýho mě nenapadá)
H: No dobrá, jmenuje se Martin Carev, narodil se 24.5.1998, je z ČR
D: Takže tu jste na dovolené
D: No dovolená v nemocnici, není moc dobrá, to jako co si budem.
H: Tak jako chvíli jsem si tu pobyl, aleee teď si to pořádně užiji.
D: A na jak dlouho tu jste?
H: na 10 dní, ale asi se ještě cestou zpět někde stavíme
V tu chvíli se otevřou dveře a vejde Martin, já mu hned skočím kolem krku.
D: Zdravím vás Martine.
M: Taky vás zdravím, alee odkud znáte mé jméno?
H: Já ti to pak všechno řeknu.
M: Tak co pojedem?
H: JOOO už se těším, co spolu zažijem.
Martin se jen debině usměje a bere moji tašku s věcma k taxiku. Já se loučím s doktorem a odcházím za Martinem. Sedáme do auta a jedem směr náš hotel, když tam dojedeme, tak si vezmu tašku a jdu do pokoje a tam na mě čekalo menší překvapení.
Krom hromady nádobí, byl na stole dort s nějakou obálkou, přijdu ke stolu, vezmu obálku a podívám se na ni. Je na ní napsáno ,,Pro Honzíka''
jen se usměji a otevřu obálku, vytáhnu obsah a podívám se co to je. Je tam dopis, na kterém je napsáno...
takže máme tu další kapitolu, omlouvám se za chyby, alee to budu psát pod všechny díly
