Life is not a fanfiction

Love is dead

BILL:  

Procházel jsem se ulicemi až mě zastavila trojice děvčat patrně dosti opojených alkoholem. Smály se a bavily a samozřejmě se mnou flirtovaly, což jsem nemohl nechat náhodě. Aspoň do okamžiku kdy jsem za sebou nezaslechl své jméno. "Bille?"

BETH:

Nemohla jsem usnout a tak jsem se chtěla projít. Shodou náhod jsem však skončila  na místě kam opravdu nerada chodím kor takhle v noci. Ve městě. Neměla jsem to tam v noci nikdy ráda, spousta lidí a ožralů, kteří obtěžovali kolemjdoucí řevem nebo zbytečnými otázkami. Někdy byli velmi nebezpeční. 

"A co byste holky řekly, kdybychom si všichni zařádili v hotelu?" slyšela jsem hlas až odporně povědomý. Nechtěla jsem se otáčet, nechtěla jsem to vidět. Ale zvědavost mi nedala a já se i přesto otočila. "Bille?" vylétla mi z úst otázka, i když kdybych si to promyslela, zůstala bych raději ticho. Otočil se na mě s úsměvem, ale pak vytřeštil oči. "B-Beth?" Jako by nevěřil svým očím a otázkou se musel ujistit. Chtěla jsem zdrhnout, bohužel mi nějak kolena vypověděla službu. Upadla jsem.  Srdce se mi tříštilo na milion kousků a nešlo to zastavit. Slyšela jsem pořád tu větu co jim říkal. Měla jsem ho pořád před očima přesně v pozici kdy před nimi stojí. Probral mě zvuk plesknutí. Bill se pleskl do čela. Pak začal telefonovat. Za chvli přijel taxík. Bill mě neopatrně chytil, jako bych byla nějaká přítěž, otravný hmyz co ho nenechá spát. Téměř mě hodil do taxíku a zabouchl dvěře tak moc, že kdybych tam měla ruku tak mi ji asi zlomí.

"Kam to bude?" zavrčel na mě taxikář. "Ten týpek ti to sice zacáloval, ale adresu mi neřekl, jen čtvť." Zabrumlal, protože jsem ho zdržovala. Tady byli taxikáři vždycky neurvalci, střed města žije neustále a proto jim byla každá minuta navíc drahá. Oklepala jsem se a zavrtěla hlavou. " Hoďte mě na začátek. Bydlím hned na kraji." Pokýval hlavou a šlápl na to tak prudce až jsem hlavou narazila do sedačky předemnou. Cítila jsem teplou tekutinu stékat mi po puse. Tekla mi krev z nosu, paráda. Taxikář to krouhnul do poslední zatáčky a zabrzdil tak prudce, že jsem si nos narazila ještě jednou. Asi pro jistotu, abych to už jen tak nezastavila a vykrvácela, haha. 

                                                  With every word another feeling die
                                                    I'm left here in the dark
                                                         No memories of you
                                                           I close my eyes  

Vypotácela jsem se ven z auta a zaklonila jsem hlavu. Hvězd bylo na obloze plno, ale myslím, že z těch dvou ran o sedačku mi pár hvězdiček navíc na obloze přibylo. Dopotácela jsem se domů a lehla jsem si. Podívala jsem se na mobil. Nic. Žádná zpráva, hovor ani na messengeru nic. Krev mi přestala téct, tak jsem si lehla do postele a brečela jsem dokud jsem neusnula. 

Ráno jsem se vzbudila. Cítila jsem se jak zbitej Donnie. Všechno mě bolelo, hlavně hlava, kolena samá mořina, naražený bok a po pohledu do zrcadla jsem zjistila, že jako novinku mám i monokl. Velký černý monokl asi tak temný jako byly momentálně všechny moje pocity. Cítila jsem se příšerně, snad ještě hůř než jsem vypadala. Šla jsem zpátky do postele a proklínala se asi tři hodiny, že jsem mohla být někdy tak pitomá. Ta zrada pálila, protože jsem mu začínala důvěřovat. Oči se mi začaly zaplňovat slzami, cítila jsem prázdnotu  a bezmoc. Nemohla jsem mu ani odpustit a i kdybych mohla on o odpuštění ani nežádal. 

                                                       Vultures are waiting for what's left of us
                                                                       What can we take?
                                                        It all has no worth if we lose our trust  

Nemělo nic cenu. Já neměla cenu, on neměl cenu, přemýšlet nemělo cenu. Všechno bylo najednou zbytečné jako nikdy. Ptáci švitořící venku i slunečn paprsky co se chtěli dostat do mého okna. Nic z toho jsem nechtěla vidět slyše ani cítit a nic z toho pro mě momentálně nemělo skutečnou hodnotu. Ztratila jsem jedinýho člověka, kterému jsem se snažila věřit a ve kterém jsem viděla něco jedinečného. Nejvíc mě mrzelo, že nechápal, že jsem ho nikdy neviděla jako ostatní. Jako někoho bohatého, někoho sexy, někoho slavného. Za těch pár dní jsem v něm začala vidět obyčejného kluka ke kterému život nebyl vždy spravedlivý a neměl to vždycky tak lehké. Jako kluka s neskutečnou energií, který měl tolik elánu, že dokázal smést jakoukoliv smutnou myšlenku pryč a vykouzlit mi úsměv na tváři. Jenže... Teď jsem byla zmatená. Nevěděla jsem jestli to byl vůbec pravý Bill. Nebo jen další přetvářka aby mě rychleji dostal do postele? Začal se mi z toho zvedat žaludek. Opravdu jsem nesnášela falešné lidi. Nakonec jsem nechala přemýšlení a znova jsem usnula.

                                                                      It's killing me
                                                        We die when love is dead
                                                                     It's killing me
                                               We lost a dream we never had  

BILL:

Čekal jsem celé opoledne, že mi napíše. Přileze, však jsem láska jejího života, ne? Ona do mě byla zamilovaná, já jsem ji měl přece jen jako hračku. Došel jsem si dneska už pro třetí tyčinku snickers a třesoucíma rukama jsem ji rozbalil. Čim déle jsem čekal, tím víc jsem byl nervózní. Nakonec jsem naťukal textovku: TY A JA DNESKA PARK? KDYZTAK NAPIS A JA TE VYZVEDNU. Teď, TEĎ! už určitě napíše, ha! Ale hodina uběhla jako nic a má zpráva zůstala bez odpovědi. Uběhly dvě hodiny a pořád nic. Pak tři a dokonce i čtyři. A odpovědi se mi stále nedostalo. Začal jsem být opravdu mrzutý a postupem času spíš smutný. Když se do večera neozvala měl jsem spíš strach jestli se jí něco nestalo. Ale co teď? Toma tam poslat nemůžu, kdyby se to dozvěděl oběsil by mě na USBéčku, nebo hůř na těch svých ošklivých dredech! Zašklebil jsem se odporem nad tou představou. Rozhodl jsem se ji teda nechat nějakou dobu  vycukat, když ted nechce odpovídat. Usmál jsem se pro sebe, ale nebylo mi dobře a už vůbec jsem neměl pocit, že by cokoliv bylo dobře.

                                                           Taking the last of you & the last of me