Do not go!🖤

32.

Z pohledu Timmyho
Chvíli jsem přemýšlel a pak se rozhodl.

Já - *Angee je těhotná*
Káťa - *Děláš si srandu, Že ano?*
Já - *Ne*
Máma - *Proč jste nám to neřekli hned?*
Já - *Zatím to držíme v tajnosti*
Máma - *V kolikátém je měsíci?*
Já - *Je ve třetím měsíci*
°
°
Rozloučil jsem se z rodiči a holkama.

Za pár minut jsem byl u našeho apartmánu.
Odemkl jsem dveře a vešel do vnitř.
Zul jsem si černé žabky.
Angee ležela v posteli a spala.
Šel jsem do koupelny.
Vysprchoval se, oblékl si černé boxerky a vyšel z koupelny.
K večeři jsem si udělal zeleninový salát.

Po večeři jsem si lehl do postele vedle Angee.
Přitiskl jsem si jí blíže k sobě, ale tak, abych jí neprobudil.

••••••O tři hodiny později••••••

Už skoro půl hodiny se snažím usnout.
Podíval jsem se na Angee.
Měla otevřené oči.

Já - *Angee?*
Angee - *Ano?*
Já - *Omlouvám se, ale ...*
-zasekl jsem se-
Angee - *Za, co se omlouváš?*

Z pohledu Angee
Nevěděla jsem, co mi chce říci.
Bála jsem se, že mi řekne *Podvedl jsem Tě*.
To mě napadlo hned jak řekl, že se omlouvá.

Ale to jsem v tu chvíli nevěděla, že je zbytečné se bát

Timmy - *Máma a táta už to ví*
Já - *Že jsem těhotná?*
Timmy - *Ano, Promiň*
Já - *Děláš si ze mě srandu?*
Timmy - *Ne, Pro-...*
-nenechala jsem ho to doříci-
Já - *Já už jsem si myslela, že si mě podvedl a Ty mi řekneš tohle?*

Koukal se na mě.

Timmy - *Ty se nezlobíš?*
Já - *Ne nezlobím se*
Timmy - *Miluji Tě*
-na chvíli spojil naše rty-
Já - *Miluji Tě*

Opětované city jsou největším štěstím
°
°
   Ráno (20. února)

Z pohledu Angee
Probudili mě jemné polibky na krku a pak i rtech.
Po krásném probuzení jsem vstala z postele a zavřela se v koupelně.

Udělala jsem všechnu ranní hygienu.
Vrátila jsem se do pokoje.
Timmy už byl oblečený v modrých kraťasech a bílém tílku. Odešel do koupelny a já si ze skříňe vyndala oblečení.
Svlékla jsem si tílko a kalhotky.
Na sebe jsem si oblékla černé dvojdílné plavky, černý Crop-Top, bílou sukni a bílý kardigan.

Na oční víčka jsem si udělala tenkou linku s ocáskem, na řasy si nanesu řasenku a rty natřu růžovou rtěnkou.

Přešla jsem ke kuchyňské lince a začala připravovat snídani.
Takže jsem si z lednice vyndala potřebné ingredience.

Po hotové snídani jsem k tomu ještě nalila do sklenky jablečný džus.

Oba jsme se posadili ke kulatému stolu pro dva.
Popřáli jsme si *Dobrou chuť* a s chutí se pustili do jezení snídaně.

Po snídani jsem umyla nádobí a poklidili jsme apartmán.
Vzala jsem si černou kabelku a do ní dala peněženku a mobil.
Obula jsem si černé žabky tak jako Timmy.
Vyšli jsme na chodbu a zamkli dveře apartmánu.
Klíče jsem dala do kabelky a ruku v ruce vešli do výtahu.

Výtah se po pár minutách zastavil v přízemí.
Vystoupili jsme.
Prošli jsme okolo recepce a zastavil nás dívčí hlas.

Neznáma - *Timmy*

Oba jsme se zastavili v chůzi a otočili se směrem k dívce.
Před námi stála vysoká zrzka.
Má hubenou postavu a upřímně je vážně hezká.

Timmy - *Soley?* [Solej]
Soley *Ano jsem to já Vůbec si se za ten rok nezměnil*
Timmy - *Ty také moc ne*

Stojím tu vedle něj a připadám si tu navíc.
Asi bych měla odejít.

Soley k Timmymu přistoupí blíže, vytrhne mou ruku z jeho dlaně a chytne ho za obě ruce.
Od stoupím od nich a rozejdu se k východu.
Ještě než jsem vyšla z hlavních dveří tak jsem se na ně otočila.
To, co jsem viděla mě dost bolelo.     Líbali se

Vyšla jsem z hotelu a rychlím krokem se rozešla po pláži.
Vešla jsem do lesa.

Šla jsem lesem až jsem došla ke krásnému jezeru u prostřed lesa.
Posadila jsem se na kámen a zahleděla se do jezera.

Já jsem taková kráva!
Věřila jsem mu, že mě miluje.
A to není pravda.
Proč by se zahazoval s holkou jako jsem já ...?
Soley je hezká ani se mu nedivím.

Dnes jsme se měli z apartmánu přestěhovat k Timmyho rodičům.

Nevím, co bude dál.
Nevím, co bude s miminkem.
Nevím, co bude s našim vztahem.
Asi se rozejdeme a každý si půjde svou cestou.

Z přemýšlení mě vtrhl zvonící mobil oznamující příchozí hovor.
Vyndala jsem mobil z kabelky.
Na displeji svítilo Patrície.
Nečekala jsem, že by to byl Timmy od té doby, co jsem ho viděla na posledy mi ani jednou nevolal.
Je mi to líto.
Hovor jsem přijmula.

Já: *Ano?*
Patrície: *Ahoj Kde pak si?*
Já: *Ahoj Jsem na konci lesa*
Patrície: *Tak tam zůstaň!*
Já: *Dobrá*

Sotva jsem to dořekla, ona to položila.

Na toto krásné místo jsme chodili vždy když jsme tu byli.
Naposledy před třemi roky.

Z přemýšlení mě vytrhla Patrície.
Když se vedle mě posadila otočila jsem se za sebe a uviděla ...

•••

Koho uvidí?
Že by další nová postava?
Váš názor?
Chcete další kapitolu?
Terez