Lidé zapomínají na magii a nejsou si jistý jestli někdy existovala.....
Venku svítilo sluníčko a já se po dlouhé době probudila s krásným pocitem. I hned jsem vyskočila z postele a roztáhla závěsy a otevřela okno. Ranní větřík mi pročechrával moje dlouhé vlnité černé vlasy. Miluji jarní rána.Podívala jsem se na hodiny zjistila jsem, že už je devět. Pravý čas vyjet si s Lunou. Rychle jsem běžela do koupelny udělala si ranní rutinu a zapletla jsem si dva francouzský copy . Oblékla jsem si bílé tričko a dlouhé černé jezdecké kalhoty. Potom jsem se vydala do obývacího pokoje za rodiči.
,,Dobré ráno"
,,Dobré ráno zlatíčko"
,,Jdu se projet s Lunou"
Nečekám na odpověď a běžím za Lunou a při cestě ještě stihnu vzít dvě jablka z košíku.
Luna mě se šťastným zařechtáním přivítala a já jí to oplatila sladkým jablíčkem. Pak jsem na ni přehodila sedlo a nasedla jsem na ni a mohly jsme vyrazit do lesa . Nejčastěji jsme jezdili na kraji lesa poblíž mé rodné vesničky Emanrie.
Vždy ,když jsem na hřbetě Luny cítím se svobodná a nevnímám nic než vítr čechrající mé vlasy. Po dlouhé uvolňující projížďce jsem se vrátila domů s úsměvem na tváři.
,,Už jsem doma" zakřičela jsem na celý dům
Vyzula jsem si boty a vydala jsem se do kuchyně, kde máma právě připravovala oběd.Po domě to krásně vonělo. Kuchyň je trošku větší místnost , kterou z poloviny obepínají kuchyňské linky z šedého dřeva.
,,Co to voní?"
,,Rajská polévka , Lilianko"
,,Super. Moje oblíbená"
,,Kde je táta mami?"
,,Noo... víš drahoušku tatínek odjel zařídit něco ohledně našeho stěhování"
,, Stě-ho-vá-ní? "
To bylo jediné co se jsem ze sebe dokázala dostat.
,, Tatínek dostal možnost povýšení ale k tomu se musíme přestěhovat do Luminy, neboj bude s ti tam líbit a Luně jistě také "
Snažila se mě uklidnit ale já ji nevnímala. Vyběhla jsem z domu a zaslechla jsem, jak na mě máma volá ale bylo mi to jedno, nasedla jsem na Lunu a jela co nejrychleji k lesu.
Dojela jsem až na moji oblíbenou mýtinu uprostřed lesa, kam jsem chodila vždy ,když jsem chtěla být sama. Slezla jsem z Luny a nechala ji pást. Sama jsem si sedla na pařez a slzy s mi začaly koulet po tváři. Nedokázala jsem přijmout fakt ,že zde nestrávím zbytek života, že opustím moji nejlepší kamarádku Cassie ,a že už nikdy neuvidím tenhle les. Stále jsem brečela a přestala jsem vnímat čas.
Po dlouhé době jsem zpozorovala ,že slunce pomalu zachází za Andělskou horu, která se tyčila vysoko nad lesem. Je čas vrátit se domů.
Vždy jsem si jízdu na Luně užívala ale teď? Jako bych už neměla chuť žít. Luna nejspíš vycítila ,že jsem smutná ,protože ani ona si jízdu neužívala.
Když jsem dorazila domů, ani jsem nevyhledala rodiče a rovnou šla do svého pokoje. Zabouchla jsem dveře ,abych dala najevo ,že za mnou nemají chodit. Hned jsem spadla do postele a usnula.
Ve snu vidím siluetu dívky, která vystupuje ze světla po boku obrovského stínu... Lumina... světelné město
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak jo je tu první kapitola našeho příběhu Lost Magic! 💋
Je to první část ,takže žádná sláva ale za chvilku se věci dají do pohybu. To slibujeme!!!😆
Tak zatím u další kapitoly!!!😘
ČTEŠ
Lost Magic
FantasySvět postupně zapomněl ale Temný lord nikdy. Kdysi ve světě Snangajre žilo dobro se zlem v rovnováze, dokud Temný lord nechtěl větší moc a dobro se ho nerozhodlo navždy uvěznit v temné hoře San Devil. Po staletích Temný lord nabyl část své moci a za...