//4.kapitola\\

18 1 4
                                    

Co bylo schváceno už nebylo navráceno

,,Nezapomeň mi posílat pohledy každý den." dávala podmínky Cassie

,,Jasně"

,,A nezapomeň mi psát. A hlavně..." zvednula prst ,,Nezapomeň na svoji nejlepší kamarádku." zkoušela vážný výraz ,ale moc se jí nedařilo. Po chvilce jsme se začaly smát , ale Cassie za chvíli přestala a chytla se za hlavu.

,,Slibuji" řekla jsem a chytla ji kolem ramen.

Byly jsme na louce, kde stojí Velký dub. Je to místo, kde jsme se poprvé potkaly. Místo ,kde se váže naše nepopsatelné prožitky . Místo, kde jsem prožila svoje celé dětství. A hlavně je to místo, které nadevše miluju. Bude mi strašně chybět nejen Cassie, ale i tohle místo.

,,Myslím,že radši už půjdeme domů" rozhodla jsem se

,,Ok"souhlasila

,,Tak ahoj" objala jsem jí

,,Ahoj, budeš mi chybět"

Po cestě domů jsem si pobrukovala a rozhlížela jsem se po okolí. Jela jsem okolo fontány ,kde jsem v létě často dováděla s Lucasem.

Flashback

,,Neztratila moje malá popelka střevíček?" smál se můj o čtyři roky starší kamarád

,,Nejsem malá!! Je mi 14!! A dej mi tu botu!!" vyšpulila jsem rty

,,Tak si pro něj pojď!" začal se smát ještě víc a běžel k fontáně

Najednou zakopl a spadl i s botou do fontány.

,,Ty seš nemehlo!!" dusila jsem se smíchem

,,Pojď mi pomoc a nesměj se " dělal uraženého a překřížil si ruce na hrudi.

Začala jsem se ještě více smát a doplazila se k němu, kdyby nás někdo viděl ,myslel by si ,že patříme do blázince. Byl hrozně roztomilý, jeho mokré hnědé vlasy se leskly na slunci a padaly mu do očí. V jeho až nepřirozeně tmavě hnědých očí svítila jiskřička štěstí a na tváři měl šibalský úsměv ,který měl něco v plánu, toho jsem si ale všimla až ,když už mě stahoval do fontány za ním.

,,Ty blbečku!!!" dělala jsem naštvanou ,ale přitom jsem byla i ráda, na Lucasově vzhledu mě vždy něco přitahovala a on to moc dobře věděl.

,, Ale přiznej si to, ve vodě vypadám strašně sexy" usmál se jako neviňátko

,, Egoisto" bouchla jsem ho do ramene a začala na něj cákat vodu.

,, Ty mrško!" kryl si obličej a snažil se taky cákat.

Takhle jsme tam po sobě cákali ještě nějakou dobu, dokud nám nezačala být zima.

,,Na tady, vem si moji mikinu" natáhl ke mě ruku se suchou mikinou.

,,Díky" vděčně jsem se na něj usmála a trochu zrudla.

Konec flashbacku

Ráda na něj vzpomínám. Byl, jako můj velký brácha. Zajímalo by mě, jak teď vypadá... je mu už dvacet a určitě už má holku. Nad tímhle jsem trochu posmutněla, snad ho ještě někdy uvidím.

Dojela jsem domů a šla si balit věci na stěhování.

Prohrabávala jsem se mými věcmi ve skříni a našla jsem starou baterku, kterou jsem měla ,když jsme s Cassie přenocovaly u jeskyně, kdy měl podle pohádky žít upír. Samozřejmě tam nežil ,ale to jsme jako malé nevěděly.

Lost MagicKde žijí příběhy. Začni objevovat