Letopisy rodiny Skywalkerů/SW parody FF

Parseky jsou jednotkou vzdálenosti!

Bylo brzké ráno a Luke ještě spokojeně spal. To jeho sestra ovšem ani náhodou. Chtěla sejít žebřík, ale zamotala se jí hlava a se zaduněním tvrdě spadla na chladnou podlahu. Luke s jekotem hbitě vyskočil z postele, popadl světelný meč a málem svou sestru zabodl. „Co blbneš?!" vyjekla vyděšeně Leia a vrazila svému bratrovi facku. „To bych se měl ptát spíš já tebe," zamumlal naštvaně Luke a mnul si tvář, na které se pyšnil otisk ruky jeho dvojčete.

Vtom se rozrazily dveře a do pokoje s válečnou řvavou a se světelným mečem v rukou vpadl Anakin. „Aha... to jste jen vy... Ten tvůj jekot zněl úplně jak jekot Jar Jar Binkse, Luku," vydechl otec dvojčat, otočil se a znovu odešel.

„Nenávidím tě Luku! Příště můžeš rovnou tátovi říct, že chci zdrhnout z této cely, která se nazývá náš byt! Jako tehdy, když jsi mu řekl, že jsem ukradla plány na postavení jeho lego Hvězdy Smrti," zasyčela nepřátelsky Leia. „Promiň... to jsou ty reflexi...," upřel Luke omluvný pohled na svou sestru. „Ok... asi nemám na vybranou... stejně bys na mě použil ten Jediájský trik a donutil mě, abych řekla, že ti odpouštím....," protočila očima Leia a zavřela se do své šatny.

O pár minut později:

„Kam se chystáte děcka?" zamumlal Anakin, který hrál na Spacestation „Souboje Droidů" s Obi-Wanem, se kterým si to nejspíše včera v baru po pár skleničkách urovnal.

„Ven... jen tak se poflakovat... kde je vlastně mamka?" vydechl klidným tónem Luke a zandal si ruce do kapes. „Okej, ale do pěti budete doma... a mamka je na pravidelné procházce po drahých obchodech," odpověděl nepřítomně Anakin, který celou dobu rozhovoru neodepřel ani na sekundu svým očím obrazovku televize. „Jasně," ušklíbla se Leia a už táhla svého bratra za rukáv ven z bytu.

„Kam vlastně jdeme?" zeptal se nejistě Luke. „Do té velké zaplněné garáže za rohem... tam kde občas parkuje i táta," ukázala Leia na velkou zaprášenou budovu.

Dvojčata šla asi jen dvě minuty a už tam byli. Všude bylo spousty pilotů, lodí a stíhaček. Báli se, že budou Hana hledat dlouho, ale ten byl se svým egem naštěstí nepřehlídnutelný.

„Čau! Jsem Han Solo! Kapitán Millennium Falconu," ušklíbl se sebejistě mladík a opřel se o rezavou pašeráckou vesmírnou loď, která pod jeho vahou zavrzala. „Počkej! Ty seš Han Solo! O tobě mi táta vyprávěl. Takže on celou dobu věděl, kdo jsi! Prej tě měl v akademii za dob, kdy ještě učil na starost. Prej si propadl z fyziky, protože jsi za rychlost stíhačky dopsal parseky a-," začal Luke překvapeně. „Jo, jo já vím... a pak ho vyhodili za to, že mě málem za to zaškrtil," protočil očima Han a šibalsky mrkl na Leiu, která na něj s okouzlením hleděla.

„Tobě v patnácti dovolej pilotovat takovou velkou loď?" zeptal se opatrně Luke. „Moc se ptáš mladej... koho myslíš, že to v této době zajímá... mám letečák na malé stíhačky, ale poldové to stejně nikdy neřešej... teda pokud mě vůbec dohoněj," prohodil otráveně chlapec. „No nic... poletíme?" přispěla do konverzace natěšeně Leia. „Děláš si srandu Leio? Pochybuji, že ta popelnice vůbec lítá a navíc nikam neletím, pokud bude pilotovat on! To už radši s tátou," vyhrkl Luke. „Myslím, že tato špatná volba, by byla tvoje poslední. Propadl jsem z fyziky ne z létání," ušklíbl se Han. „No nastupujte! Jinak vás tu nechám!"

Tak nová kapitola je zase po dlouhé době tu! Včera jsem na školním bruslení díky svojí nejlepší kamarádce utrpěla něco jako drobný otřes mozku, tak jsem z nařízení doktorky dnes a ještě zítra doma a proto jsem měla čas jí konečně ze sešitu přepsat do PC! :D

Budu ráda za každý ohlas! <3

Vaše Gigi :3