Ztracené duše

Ahoj, já jsem Daniel...

Dřív než budu pokračovat vás seznámím se schopnosti kterou v tomto díle využiji - Vládce přírody. Je to moc kdy každý má nějaké zvíře které za něj bojuje nebo mu pomáhá v mém pripade to bude černý býk který bude v téhle a v dalších kapitolách hodně důležitý :-)

Dojedly jsme a já byla k prasknutí po tomhle malém posezení budu ještě dlouho hubnout naší hostitelé nam nabídli, že můžeme přespat u nich a i přes můj nesouhlas jsme zůstali. Tennesi kterou jsem tajne spehovala za dveřmi si našla nějakýho vochechulu asi hned prvního, kteryho viděla a pozvala ho k sobě do pokoje... měla jsem potuchy na co no rozhodla jsem je šmirovat když v tam najednou slyším kroky otocim se a málem mi vypadly oči z důlku byl to ten hezkej kluk Petr nebo Tomáš to je jedno hlavní je, že stojí předemnou a vypadá dokonale. "Co tu děláš, šmíračko?" a uchechtnul se. "A co tu děláš ty?" bylo to jediné co jsem ze sebe dostala."No asi to samé co ty, chceš se jít semnou trochu porozhlédnout po našem hradu?" O můj bože on se mě na to zeptal on takovej krasavec hlavně to teď nesmím zkazit jak je mým zvykem" jo tak fajn". "a mimochodem ja jsem Daniel" no jasné Daniel už mi to naskočilo "Mirka" procházeli jsmé se hodinu po chodbách a halách až jsme dorazili k pokoji pro hosty kde jsem měla spát já, rozloučili jsme se a já jsem si zalezla do pokoje.

Celý můj sen my neviditelný hlas v hlavě povídal že se nemám bát, že nic nevědí at se uklidním a ať se nebojím no já sem netusila o čem to mluví. Stihli rict jen že nepřátelé útočí když v tom jsem se vzbudila na bolest.

Jediná na co jsem se zmohla byl křik. Něco mě pálilo na rukou, nohou a břichu, ale když jsem otevřela oči viděla Danielovi rodiče,naše hostitele jak mi lejou roztavene železo po celém těle hrozně to pálilo, když v tom jsi ta paní všimla, že už nespím a řekla "Ahoj, ďáblová dcero ty a můj syn jste jeho a tak musí jeden z vás umřít a můj syn to nebude". Hrozně jsem se vylekala. O čem to mluví? Koho jsem? A který syn? Myslela tim Daniela? Nejdo mi zakroutil krkem a já usnula ne nadlouho ale rozhodně mě to naštvalo dřív než jsem umřela jsem zařvala "Býků" a cítila jak přichází bílé světlo od místa kde se objevoval černý býk a moji veznitele začali ječet a prosit, ale ja už jsem byla na nějaké louce.a

Všude byly ptačkove a zelená tráva, býk říkal, že nesmím stresovat nebudu tu dlouho, ale nečekala jsem, že poprvé umřu v 18 když v tom jsem uslyšela ten věrně známý hlas. Býk! "Neboj se Miriozel. Zachvili se vratis zpět na zem. Využijeme času a já ti vysvětlím o čem Barbara mluvila. (Mama od Daniela)Takže. ještě než jsi se narodila jsem tvé rodiče pronásledoval tvoji rodiče už měli malou Tennesi a tvoje bratry a Danielovi rodiče v to dobu Daniela taky neměli jen jeho bratry. Jednou jsem je chytil obě rodiny naráz, ale nezabil jsem je jen proto, že se mi upsali chtěli ještě dovychovat svoje děti a neměli nikoho kdo by těm dětem vysvětlil jak se královské děti mají chovat, za to, že je pustím se mi musely upsat na svoje poslední dítě které bude stejně jako já čerpat z temné magie. A tak jste se narodili vy dva." Dlouhou chvíli jsem seděla koukala do země a přemýšlela co mi to právě řekl. "Daniel o tom ví už od mala ale tobě jsem tu neříkal bál jsem se, že tě to zraní, ty a Daniel začínáte jako první vládnoucí rod z temné krve." tím mi chtěl říct, že nemám na vybranou a musím být s Danielem no... rozhodně lepší než s nekakym bezdomovcem nrbo hůř, ale znám ho den a to mi připadá az příliš, ale najednou se mi zase začernovala země před očima

Vzbudila se v té místnosti z jedné strany Daniel a z druhé strany býk. "Musím uznat, že to byla asi ta nejpodivnější a nejklidnejsi smrt kterou může kdokoli prozit" můj tón znělw až překvapivě klidně na to, že moje rodina není moje rodina, že jsem se odrodila od svého druhu , právě mě neldo zabil jo a, že kluk, který sedí vedle mě semnou stráví celý zbytek mého nesmrtelného života, zase na druhou stranu je Daniel hrozně sexy a aspoň s ním nebude nuda a není to nějakej hotentot z ulice.