Ležela jsem tam v nějaké kaluzi ještě chvíli jsem rozdychavala předešlou smrt a nové informace, když v tom jsem si uvědomila o jakou kaluz se jedná. Ležím v kaluži krve!!!! Az teď jsem su uvědomila že všude jsou těla asi mrtvá a krev a na zemi se něco blyskalo. Koruna moji matky!!!"Aaaaaaaaa, co to je? co to má znamenat?" začala jsem brečet a nekontrolovatelně ječet až teď jsem si to uvědomila když jsem byla mrtvá přišli mi rodiče a schytali to taky ale Petronel a Dominik a Tennesi už byly dospělí a věděli jak se chovat takže s upis neporušil snažila jsem se přemýšlet, že to nebyli moje rodiče, ale co mi to pomůže. Když v tom slyším kroky."Tennesi?! " moje sestra ona je tady! co tu dělá?! "co se tu stalo kde je Mama s tátou?! Co jste jim udělali?!"začala ječet "Už dlouho vím že si nesmrtelná, ale ja najdu způsob jak to zrušit a zabiju te za moje rodice" ona to myslela na mě?! jenomže se rozběhla pric dřív než jsem ji cokoli vysvětlila. Už jsme ji nenašli, řekli jsme že. rodiče jsme neviděli použili pár kouzel a tu krev a různé pozůstatky po té rvačce nechaly zmizet. Bojím se o Tennesi. Nebo se snad bojím Tennesi? Když v tom slyším Daniela "Není to tu bezpečné. Měli by jsme jít prič mám pár kamarádů vlkodlaku můžeme bydlet u nich je jich tam pár a ten dům je sakra velký " souhlasila jsem" tak jo proč ne" a bylo dohodnuto zbalila jsem si svých milion švestek a šla se stěhovat. Bratři z toho moc šťastný nebyli ale co dlabu na ně, vždyť ani nejsem jejich sestra. A tak jsme odjeli, jeli jsme dlouhou chvíli až jsme zajeli na lesní cestu vystoupili jsme z auta a já už jen slyšela jak na mě býk volá "nastav ruku, zatni svaly" zatla jsem svaly a býk mi zarazili nožík do ruky bylo to pro zaplacení na vlkodlači zónu nasedlui jsme strážci hranice. otevřeli bránu a zachvili jsme dorazili do velké chalupy. "Tahle chalupa patří mým kámoškám jmenují se Kattie a Michelle jsem si jistý že. tě přijmou bez problému.

ČTEŠ
Ztracené duše
FantasyMoje vzpominky sahají tam kde ani ty vaše. Jsem tu dlouhou dobu už asi 142 let no stále si žiju jako 16 léta holka, protože to se tak počítá... aspoň u nás no... čtěte at se dozvíte můj příběh