Zbalili jsme všechno a pac jsem Melanie rozmazlovala její věci jsme zabalili do 8 velkých kufrů. Našla jsem milou rodinku v Praze no nechtěla sem jí nechat úplně samotnou a tak jsem si zařídila výt hned poblíž ní měli jsme hooodne moc peněz zařídila jsem jsi kreditku a vyrazila i s malou Melanie k adoptivní rodině. "Mami? A budou mě mít maminka s tatinkem rádi?" byla roztomilá. "Budou tě mít rádi stejně jako já Doby a Gratura nakládali kufry a Melanie se zatím loučila s Kattie a Michelle z dalšími členy domů a s Danielem <3 Ja se s nimi taky rozloučila a jeli jsme. Cesta do světa lidí byla dlouhá, Melanie usnula a já teprv usinala no dojeli jsme a u chodníku na smluvenem místě uz stali přesně tak jak jsem jim nařídila odevzdala jsem ji a dala všechny jeji věci a přihodila pár milionů na jejich účet at se jim nežije zle. Nastěhovala jsem se do svýho domu.
To je konec téhle vzpominky nyní se presouvame na dobu kdy je Melanie 13.

ČTEŠ
Ztracené duše
FantasyMoje vzpominky sahají tam kde ani ty vaše. Jsem tu dlouhou dobu už asi 142 let no stále si žiju jako 16 léta holka, protože to se tak počítá... aspoň u nás no... čtěte at se dozvíte můj příběh