Assume || h.s. ✔

47. sorry, I'm kidding

Lařin pohled

"Doufám, že nemáš plány na víkend, vymyslel jsem něco, co se ti určitě bude líbit!" řekl mi s úsměvem.

"Musím tě zklamat, ale plány už na víkend mám." řekla jsem mu.

"Jaké?" zamračil se, nejspíš se mu ta představa nelíbila.

"Budu u rodičů, vlastně tam pojedu už v pátek." řekla jsem jakoby nic, proč mám pocit jako kdybych něco provedla?

"A to jsi mi chtěla říct kdy?!" zeptal se mě, byl lehce naštvaný. Viděla jsem to na něm.

"Vlastně jsem nemyslela, že bys to měl vědět nějak dopředu, chtěla jsem se zmínit až nějak ve středu, možná ve čtvrtek."

"Nemůžeš to odložit?" zeptal se mě.

"Nemůžu, bude tam celá rodina." vysvětlila jsem mu, přece nemůžu, když tam poletí i sestra, za chvíli nebude moct létat.

"Ehm.. a bude tam i tvůj bývalý?" zeptal se, co to je sakra za otázku?

"Harry."

"Já se jen ptám." zvedl ruce do obranného gesta.

"Žádní bývalí nejsou členové rodiny. Určitě tam nikdo nebude, Harry." řekla jsem mu.

"Dobře, já jen, abych měl jasno." zamrmlal si spíš pro sebe.

"A co jsi měl naplánovaného?" zeptala jsem se ho.

"Sice to mělo být překvapení, ale když nemůžeš, tak to padá.." řekl, pořád čekám až se vymáčkne.

"Mám lístky na koncert." řekl mi, vytáhl je ze saka a podal mi je. Arctic Monkeys? Já chci jít!

"Cože? Jak jsi- o můj bože!" byla jsem tak nadšená! Aha, sobota v devět hodin večer. Nestíhám.

"Říkal jsem si, že bys šla ráda, když je taky posloucháš. Ale asi je někomu dám, když nemůžeš jít. Půjdeme jindy." pokrčil rameny.

"Promiň, že jsem ti neřekla, že odjíždím." řekla jsem mu, bylo mi to teď líto ještě víc, když vím, jaké gesto přichystal. Máme rádi stejnou hudbu, to je pro nás největší plus, protože se nehadame v autě co tam pustíme.

"Jestli bys chtěl, klidně bys mohl jet se mnou." řekla jsem mu.

"Vážně?" zeptal se mě, nečekal, že to řeknu.

"Teď mi je líto, že jsem si z tebe vystřelila, promiň, jen jsem chtěla vědět, jak budeš reagovat. A navíc, víkend bez tebe si přece nenechám ujít." sladce jsem se usmála. Nemůžu si z něj dělat srandu, když mě chtěl vzít na koncert!

"Ty jsi zase milá. Však počkej, ještě budeš škemrat o mou přítomnost!" řekl mi.

"Tak na ten koncert někoho vem místo mě." řekla jsem mu.

"Ne, to ne. Já tam chtěl jít jen s tebou. A navíc, už jsem na nich byl, půjdeme až spolu." usmál se na mě.

"Vážně bych tě chtěla vzít, ale nejsem připravená tě ukázat, hlavně ne tátovi, v tom případě nejsi připravený ani ty." vysvětlila jsem mu.

"Milé." zamrmlal.

"Já vím. Ale dělám to jen pro tvoje dobro." řekla jsem mu.

"Zmíníš se o mně vůbec?" zeptal se mě.

"Ne, když to nebude nutné."

"A kdy to bude nutné?"

"Když se moje sestra prokecne."

"Takže se za mě jako stydíš?"

"Ne, to ne. Jen neznáš mého tátu. Vážně tě před ním ještě nebudu zmiňovat. Na mě byl vždycky opatrný, ani nevím proč." vlastně byl na mě opatrnější, než na April. Což je divné, protože April byla největší zlatíčko mámy a já táty.

"Fajn, jen abys věděla, moje máma i táta o tobě vědí, i sestra a nevlastní táta." řekl mi, vážně? Co, kdy, kde, jak?

"Co jsi jim řekl?" zeptala jsem se ho.

"Vlastně nic moc, jen, že se za mě stydíš a nechceš se se mnou ukazovat, jinak nic." pokrčil rameny.

"Co to kecáš ty kecko! Pořád někam chodíme!" šťouchla jsem do něj.

"Nic jsem neřekl, jen vědí jak vypadáš a takové ty základní věci jako věk, rodiče, zaměstnání a tak, ale jinak se toho ujala už Gemma dávno přede mnou." no mohl by za svou rodinou zajet, vždyť je neviděl co je se mnou, teda myslím. Což bude skoro rok, má je jen kousek narozdíl ode mě, tak by si toho mohl vážit, i když s nimi volal a řekl jim o mně. Což bylo sladké, protože mi to řekl až jsem přišla a byl u toho moc roztomilý, ještě k tomu jak se styděl, že o mně někomu tak blízkému řekl.

"řekla, že jsem úžasná, že jo?"

"Jak to víš?" zeptal se překvapeně.

"Protože jsem!" a taky jsem narcisek, jestli jste si nevšimli.

"Jistě, že jsi." usmál se a začal mi pokládat polibky kam jen dosáhl.