To ráno jsem jela na autobusové nádraží jako vždycky a čekala na Alex.
Už od probuzení jsem si psala s Kájou, byl tak milý a hodný, nebyla jsem na to zvyklá. Od kluka kterého jsem skoro neznala, jsem nečekala že bude až tak otevřený a.... Upovídaný.
Ptal se mě co teď dělám tak jsem mu rovnou napsala že čekám na Alex a že jí to dnes nějak trvá, odepsal okamžitě a to, že za chvíli přijede ať na něj počkáme, souhlasila jsem a chvilku na to se objevila Alex.
Čekaly jsme jen chvíli, tak akorát na kuřpauzu a pak přijel, v jeho úžasné černé mikině, na kterou jsem si dělala zálusk od první chvíle co jsem ji viděla.
Objala jsem ho a všichni jsme šly do školy.
____________________
O přestávky jsem se nikdy s nikým moc nebavila ale Alex Karla dokopala k tomu, aby si sedl za ně, prý alespoň na matiku, bylo to vedle mě a on neprotestoval, zrudla jsem a posunula si věci.
Seděl a nic neříkal jen psal do sešitu a chvílemi kreslil, pozorovala jsem ho a vyčkávala, když se nejvíc snažil škubla jsem mu s rukou a on udělal čáru přes celý sešit, začala jsem se smát a on se na mě urazil, dotčeně se na mě podíval "Za to mi nakreslíš nový." prohlásil a já se do toho hned pustila.
Kreslila jsem to jediné co mi nějakým způsobem šlo a dokázala jsem vymyslet, Anime "Koukáš na anime?" zeptal se, a já zahořkle, z předešlých zkušeností, odpověděla „Ano problém? „
"Ne vůbec ne, koukám taky, znáš Naruta?" ptal se rozzářeně „Jo nebavil mě.„ zamračil se "Ty jsi divná" a odvrátil pohled, chytla jsem ho za ruku abych znovu upoutala jeho pozornost „Ano jsem, jako každý kdo kouká na anime ne?„ usmála jsem se a mrkla na něj, úsměv mi oplatil a začal se červenat, aby zakryl svá růžovoučká líčka otočil se, ale mou ruku nepustil. Zazvonilo, to bylo poprvé co jsem nenáviděl přestávku, pustil mě vzal si věci a odešel znovu do své lavice, mrzelo mě to ale chápala jsem to.
_____________________
Po škole mu Alex nabídla ať jde s námi a on přijal.
Šly jsme čekat na kamarádku z jiné školy Týnu a mezitím co jsme čekaly jsme si jako vždy utahovaly z lidí co procházeli, když už konečně vyšla ven všichni, (já, Alex, Karel, Eva a Týna) jsme se vydaly na autobusové nádraží, ale jak už to tak bývá, kamarádka co nemá kluka se vás nejvíc snaží dokopat do vztahu a to všemi způsoby "Tak my půjdeme tudy a vy půjdete tudy potřebuji něco ve městě a vy si zatím můžete povídat,, než jsem se stihla otočit tak už tam ani jedna nebyla a my byly sami, celou cestu jsme mlčely a těsně před nádražím jsem navrhla že počkáme u jednoho stromu na holky, sedla jsem si na nejnižší větev a on si stoupl naproti mě, ani už nevím jak ale zapojily jsme se do konverzace, o jeho rodině odkud je a pak o mě, o škole, povídaly jsme si o všem.
Po patnácti minutách ho přestalo bavit stát a řekl ať mu uhnu, vylezl na větev nad tou mou „Ty si kompenzuješ to že jsem větší co? „ Zasmála jsem se a koukala na něj zezdola "No tak to teda určitě nejsi." začal se smát a já se postavila na větev na které jsem seděla „Ha vidíš jsem„ stoupla jsem si na špičky abych dokázala to jak jsem vysoká, podjela mi jedna noha a já se už viděla na zemi.
Chytil mě a přitáhl blíž k sobě abych chytla rovnováhu, ani nevím co mě to napadlo, nezmohla jsem se na děkuji, ani na já bych to zvládla, jediné na co jsem se zmohla byla věta „Zachránil jsi mě„ a políbila jsem ho.
Ani nevím proč, byly jsme takový kousek od sebe.
Sklopil hlavu a během vteřiny byl rudý „Promiň nevím co, co to....„ nenechal mě ani dokončit větu "Ne o to nejde, moc se mi líbíš ale, já se ještě nikdy nelíbal." zrudl ještě víc a já se začala smát.
„Ty jsi trubka viď, vždyť to vůbec nevadí. „ usmála jsem tak mile jako nikdy předtím a on se mi podíval hluboko do očí a začal mě, ač dost nezkušeně, líbat znovu.
„Měly by jsme jít.„ prohlásila jsem když skončil a on souhlasil.
_____________________
Když jsme čekaly u něj na zastávce už jsme tam neseděly jen tak, pošťuchoval mě a lochtal, až mě donutil se zvednout abych mu utekla.
Čekala jsem že utrousí nějakou poznámku jako třeba kam jdeš, ale nic tak jsem si vytáhla cigaretu a zapálila si.
Když jsem si v klidu vyfukovala dým z druhého potahu ,někdo do mě zezadu narazil a pak mě objal, tušila jsem, nebo spíš doufala že je to on ale nebyla jsem si jistá, otočila jsem hlavu jak nejvíc jsem mohla a po krátkém polibku jsem zjistila že to on je. Položil si hlavu na moje rameno a nos zabořil do mých vlasů.
Když jsem dokouřila akorát mu přijel autobus, na rozloučenou jsem ho chtěla obejmout ale on si mě přitáhl a znovu mě políbil, přišlo mi to jako trochu moc polibků od člověka který to dnes udělal prvně ale neprotestovala jsem.
Když stál ve frontě do autobusu pořád jsem si s ním ještě povídala a když už měl nastupovat dala jsem mu pusu na tvář a když ztratil pozornost vytrhl jsem mu mikinu po které jsem tak toužila a utekla dál od něj on jen koukal, zamávala jsem mu a on se jen usmál a nastoupil.
Hned jak se posadil ještě než stihl odjet autobus už mi psal "Ty malá zlodějko počkej zítra.😏"
„Tak prvně jsem větší než ty, a druze tu mikinu už nikdy zpátky nedostaneš je moje stejně jako ty. 😋😘„
Až když jsem to odeslala tak jsem si uvědomila co jsem vlastně napsala a doufala že to nějak pochopí.
"Tak dobře když ti bude slušet nechám ti ji.❤️"
