#3 ,,Schovej se, dělej!"

186 10 0
                                    

Andy

Tak dobře, přiznávám, v hloubi srdce jsem to čekala, ale tvořilo to pouze jednu miliontinu mého srdce.

,,Natočíš se mnou video, jo?"

,,Ráda bych, ale tohle ti jednoduše nemohu ukázat." zatla jsem pěsti.

,,Proč?"

,,To je až moc komplikovaný." řekla jsem a sklopila hlavu, protože mi stekla slza. A další.

,,Když je to tedy pro tebe tak důležitý, nebudu se ptát." periferně jsem viděla, jak se usmál, ale když viděl moje stékajíci slzy, ihned mu úsměv z tváře zmizel.

,,Proč brečíš?"

,Neřeš, prosím." zašeptala jsem.

,,Ou-kej? No a natočíš se mnou to video, nebo...?"

,,Klidně."

,,Dobře. Ale teď pojď sem, ješte jsem ti to neošetřil."

,,Netřeba."

,,Řekl jsem pojď sem!"

,,Když jinak nedáš mami..." vytasila jsem své tesáky bíle jako...nevim... sníh třeba?

,,To odvoláš!"

,,Ne." odsekla jsem a sedla si na jeho židli. Přišel ke mě a za ramena mě k ní přitlačil.

,,Au." znovu jsem si sykla tiše pro sebe. On to asi neslyšel a pokračoval:

,,Ale jo odvoláš."

,,A proč bych měla?"

,,Neošetřím ti to."

,,Dobře."

,,Oukej, tak s tebou nenatočím video."

,,Tys chtěl to video natočit se mnou, ne já s tebou, což neznamená že nechci, takže když to odvoláš, tak v pohodě." dořekla jsem a zašklebila se.

,,Dobře, vyhrála si. Ale teď si sedni na postel, ať ti to ošetřím ok?" řekl a pustil mě.

,,No tak jo"

,,Ďekuju." řekl a mrkl na mě.

Už jsem nic neřekla a sedla si na postel. Celou dobu jsem byla ticho.

,,Proč chce tak hrozně moc vědet, proč mám obvazy? Proč mě přitlačil k židli? To mu to tak hrozně vadilo nebo co?"

Můžeme dojít k závěru, že v reálu je trochu jiný jako na videích. Možná. Anebo se tak chová kvůli mě? Ne, ne, ne. To si až moc nalhávám. Doprdele, nebuď tak naivní Andy!

,,Hotovo" řekl a uklidil věci z postele.

,,To už?"

,Nóóó jo. Proč?"

,,Nic, jen jsem se zamyslela. Zapomeň na to, jo?"

,,A nad čím tak zajímavým jsi přemýšlela?"

,,To ti řeknu jindy, ju?"

,,Dobře."

,,A co teď?"

,,Video?"

,,Jo. Ááá jaký?"

,,Třeba Human fall flat nebo...?"

,,Jóóó!! Tu hru milujuuuuu!!!" začala jsem skákat po pokoji, jenomže moje koleno nespolupracovalo, takže jsem si sedla.

,,Nemusíš řvát. Však vidím." řekl a začali jsme se smát. To mi připomělo to, co se stalo cestou sem v autě.

,,...takže vidíme se v dalším videu a čahój!" řekl a zakryl kameru a pak ji vypnul.

,,Líbilo?"

,,Moc."

Někdo zazvonil a pak zaťukal na vchodové dveře.

,,Schovej se, dělej!!"

,,Co proč?"

,,Dělej to, co ti říkám!!" dořekl a zmizel z pokoje. Z jeho očích sršelo nadšení ale i...strach? Zmateně jsem se ohlížela po pokoji. Nakonec jsem zalezla pod postel, i když mám klaustrofobii. (Strach ze stísněných prostorů, kdo by nevědel) Slyšela jsem rozhovor tří osob, mezi nimi i Radka.

,,Ty debile!" ozval se někdo. Ten hlas mi byl nesmírně povědomý.

,,Co je?" uslyšela jsem Radka.

,,Můžeš mi to kurva vysvětlit?" Herdyn?! Co ten tu dělá? Ajo, von se tu stěhuje ne? I s Baxem. Ale proč po sebe řvou?

,,Notak děti nehádejte se." jo, měla jsem pravdu. Je tu i náš Baxík.

,,Ty se do toho nepleť!" ozval se Herďa. Bax už nic neříkal. Dobrý pro něj. Všichni víme, čeho je Herďa schopen. Ozvalo se plesknutí.

,,Facka? Asi ne. Nebo jo? Já už nevím!"
zašeptala jsem a dál poslouchala.

,,Za co?" zaslechla jsem Radka. Takže byla to facka! Tak to ne! Tohle těm dvoum bastardům nedaruju! Tedaaaa, nevím, kdo dal Radkovi přes hubu ale nebude těžké zjistit kdo.

,,Ty dobře víš za co!" řekl Herďa. Jo! Už máme pachatele.

Vyplazila jsem se spod postele. Musela jsem se oprášit, protože tam bylo hodně prachu. Jako kdyby veškerej prach smetával pod postel. Raz mu tu uklidím(😅).
Byla jsem hodně nervózní. Veškerá statečnost se ze mě najednou vytratila. Po špičkách jsem vyšla z pokoje a pomalu jsem šla ke schodům. Kluci se hádali a já jsem už neslyšela, kdo co říká, ale oni si očividně rozuměli. Stoupla jsem na páty schod, kterej křupnul. V momentě všichni stichli a mě oblil studený pot.

,,Radku, ty tady někoho máš?" ozval se Herďa.

,,Ne, proč?" zalhal a já jsem se tiše zachichotala.

,,Tys to neslyšel?" nic se neozvalo, takže asi pravdebodobně iba zakroutil hlavou na znak nesouhlasu. Slyšela jsem, jak sem někdo jde. Rychle jsem se otočila a potichu spěchala zpět do Radkova pokoje. Kroky neznámýho se zrychlovali tak, jak se zrychlovalo moje srdce. Přecházela jsem prahem dveří, když mě někdo chytil za zápěstí.

,,A kurva" prohnalo se mi hlavou. Neměla jsem chodiť ven. Neměla! Radek mě zabije!

,,Ahoj kočičko, co ty tady?"

,,To se ptám já tebe."

,,Hééj Radkúú? Pojď sem prosimtě" řekl a zašklebil se na mě. Já se jen zamračila. Přiběhl Radek.

,,Promiň" naznačila jsem pusou.

,,To nic." přečetla jsem mu z rtů. To umím.

,,A prej tady nikoho nemáš!!!" zařval na něj a rukou, kterou mě nedržel, což je levá, mu přilítla pravdepodobně druhá facka, až otočil hlavou.

,,Tak a dost!!!" zařvala jsem tentokrát já. Nevím, proč ho bije, ale už toho bylo moc.

Chytla jsem mu pravou ruku, kterou mě držel, vyvlékla se s ní a pořádně za ní zatáhla, až skončil na podlaze na břiše. Sedla jsem si na něj obkročmo a obě ruce mu skřivila za záda. Radek jen koukal s otevřenou pusou.

,,Ty děvko! Proč ho kurva mlátíš!!!" v tu chvíli přiběhl i Bax a začal se tvári přesně jako Radek. Pusa dokořán a vykoulené oči. Jak jinak.

,,Nestarej se a pusť mě!" zařval.

,,Myslíš že to bude tak jednoduchý?!"
ruku jsem mu posunula o trochu víš, až se zkroutil.

,,Au, kurva přestaň!" Radek se nadechoval, že něco řekne, ale zastavila jsem ho.

,Tiše. Nech mě dělat svou práci." řekla jsem, a začala jsem přemýšlet, co s touhle hromádkou neštěstí udělám.

Do you think I'll forgive you?  w/Bax Wedry HerdynKde žijí příběhy. Začni objevovat