Následujícího dne se Hermiona probudila s ukrutnou bolestí hlavy. Zasténala a přetáhla si přikrývku přes hlavu, aby na ni nesvítilo slunce. Snažila se překulit na druhý bok a zase usnout, když se ozvalo zaklepání na dveře. Zabalila se do peřiny, pootevřela dveře a znovu zasténala, poněvadž za nimi stál Draco."Co je?" zeptala se otráveně."No, taky přeji dobré ráno. Někdo se dnes necítí dobře?" zeptal se, zatlačil do dveří a vešel do místnosti, kde se vzápětí roztáhl na jejím gauči. "Přinesl jsem ti lektvar proti kocovině," řekl a hodil po ní malou lahvičku, kterou sice chytila, ale upustila při tom přikrývku, takže tam stála jen ve svém spodním prádle. Když si uvědomila, co se stalo, prudce zrudla, rychle sebrala přikrývku ze země a znovu se do ní zabalila."Díky," řekla tiše, vypila lektvar a okamžitě ucítila úlevu. "Tak, je něco, co pro tebe mohu udělat nebo mě jen plánuješ celý den otravovat?" zeptala se Hermiona a posadila se na židli naproti němu."No, chtěl jsem zkontrolovat, jak ti je. Včera jsi toho poměrně dost vypila," řekl Draco a projel si rukama vlasy. Hermiona dospěla k závěru, že to dělal, když byl nervózní nebo něčím nejistý."Všechno v pohodě?" zeptala se ho. Chvíli byl potichu, jako by se rozhodoval, zda jí má říci, co má na mysli, nebo ne."Jo, všechno je v pořádku. Máš hlad?" zeptal se Draco, vstal a přešel za gauč. Hermiona přikývla a také vstala. "Fajn, takže ti sem nechám přinést snídani. Co kdyby ses šla zatím osprchovat a upravit? Snídaně tu na tebe bude čekat," řekl, odešel z místnosti a zavřel za sebou dveře. Hermiona si pomyslela, že se chová podivně, ale připsala to k faktu, že Malfoy je prostě Malfoy. Poté se osprchovala, osvěžila, oblékla si bílý hedvábný župan a zapletla si vlasy do copu. Když vyšla ven, stůl byl prostřen muffinami, ovocem a ochuceným čajem s mlékem. Draco již seděl u snídaně, uskrával ze své kávy a četl ranní noviny. Hermiona se posadila, nabrala si do misky ovoce a popadla jeden muffin. Požádala Draca, zda by jí nepodal sekci novin s aktuálními událostmi a dál tam pak jen v tichosti seděli, snídali a četli.Draco přes okraj svých novin pozoroval Hermionu, jak jí. Když tam tak seděla - bez make-upu a se zapletenými vlasy přehozenými přes jedno rameno - byla tou nejkrásnější ženou, jakou kdy viděl. Tohle by mohl dělat každé ráno."Tak, co je na dnešek v plánu?" zeptala se, odložila noviny stranou a usrkla ze svého čaje."Dnes večer jdeme do mudlovské opery," řekl jí Draco. "Myslím, že představení se jmenuje Fantom opery. Slyšel jsem, že je to muzikál a ne opera, ale jsou na to dobré recenze, a když půjdeme do opery, ukážeme tím, že se Malfoyovi snaží...""Draco, mumláš," upozornila ho Hermiona a poprvé v životě spatřila, jak Dracovy perfektní tváře zdobí slabý rozpačitý ruměnec. Usmála se pro sebe a řekla: "Každopádně je Fantom jedno z mých oblíbených představení, takže myslím, že se ti bude líbit." Odložila prázdný šálek a protáhla se. "Ještě něco?" zeptala se."Ano, před představením půjdeme na večeři s Blaisem a Ginny, matka s otcem se s námi setkají až v lóži," řekl jí Draco. Hermioně se ani trochu nezamlouvala představa, že bude muset sedět v opeře vedle Luciuse...Počkat, řekl lóže?"My budeme mít soukromou lóži? Vážně?" zeptala se Hermiona nadšeně. Být bohatý opravdu mělo své výhody."Ano, myslím, že bohatí mudlové si je také pořizují, tak jsem nám jednu zamluvil. My Malfoyové děláme vše stylově," řekl jí Draco a ona jen protočila oči."No, já se půjdu obléknout a pak se pokusím najít cestu do knihovny," řekla.V 5:45 slyšela Hermiona zaklepání na dveře, a tak zavolala, že je otevřeno. Vstoupil Draco, oblečený v mudlovském fraku, stříbrné kravatě a vestě. Vlasy měl uhlazené gelem - ale nepoužil ho tolik jako tehdy ve škole - a krásně voněl. Ve chvíli, kdy vešel, se Hermiona zrovna doupravovala. Měla na sobě ty dlouhé černé šaty, které jí Draco vybral, a vlasy stažené do velkého drdolu na zátylku. Když si připínala diamantové náušnice, Dracova pozornost se přesunula k jejímu štíhlému krku."Můžeme jít?" zeptal se, zatímco Hermiona kontrolovala svůj vzhled v zrcadle. "Vypadáš úžasně, přestaň se strachovat," řekl jí, když si všiml jejího obličeje. Jen přikývla, popadla psaníčko, jenž ladilo s jejími šaty, a spolu s Dracem odešli do restaurace.Večeře byla příjemná událost. Pojedli velmi chutné pečené jehněčí se zeleninou a také čokoládový dezert, pro který byste umřeli. Draco objednal limuzínu, jež je měla odvézt až před londýnskou operu. Když dorazili, již na ně čekali jak mudlovští, tak kouzelničtí paparazzi, kteří museli zavětřit, že se dnes budou Malfyovi účastnit. Měla přijet i královna, což vysvětlovalo přítomnost mudlovských paparazzi. Všichni čtyři se protlačili skrz fotografy, Draco ukázal lístky uvaděči a ten je odvedl k jejich místům. Představení začínalo až za 45 minut, a tak stáli ve foyer, kde před představením a během přestávek trávili čas všichni 'majitelé' lóží. Draco s Blaisem přinesli svým dámám šampaňské a poté pokračovali v hovoru. Brzy se k nim přidali i Lucius s Narcissou, Lucius jen pozdravil a hned zmizel v lóži. Narcissa protočila oči velmi nemalfoyovským způsobem a následovala svého manžela. Po chvíli zablikala světla na znamení, že začíná představení a všichni by se měli odebrat na svá místa.Draco po celou dobu představení pozoroval Hermionu, jak s rozzářeným obličejem nehlasně zpívala všechny písně."Ah, to bylo prostě úžasné. Nemyslíš, drahý?" zeptala se po skončení představení Narcissa Luciuse. Lucius v odpověď jen něco zavrčel a Narcissa se - před tím, než oba odešli domů - se všemi rozloučila."Líbilo se ti to, Hermiono?" zeptal se Draco."Ano, bylo to skvělé. Moc díky, že jsi mne sem vzal," řekla."Uh-oh, máme problém," řekl Blaise a ukázal směrem k Pansy, jež se k nim právě přibližovala a vypadala královsky naštvaná."Podívejme, jestli to není rozvracečská děvka osobně," vyštěkla Pansy směrem k Hermioně."Já jsem nic nerozvrátila. Není moje vina, že nejsi schopná uspokojit muže," odpověděla Hermiona a udržovala si zdání nadřazenosti, což Dracovi přišlo velmi zmijozelské."Dávej si pozor s kým mluvíš, mudlovská šmejdko," řekla Pansy. "Jsi v přítomnosti někoho mnohem výše postaveného, než jsi ty sama.""Opravdu? Protože já královnu nikde nevidím," řekla Hermiona klidně. Výraz mudlovská šmejdka jí už nevadil. Slyšela ho tolikrát, že to pro ni bylo jen další slovo."Myslím, že bys měla odejít," řekl Draco Pansy varovným tónem."A ty. Jak jsi mě mohl opustit kvůli ní, Draky. Vždyť je to nicka," řekla Pansy nasupeně."Je pro mě všechno. A ty ji budeš respektovat jako příští Lady Malfoyovou. Teď odejdi, než zavolám ochranku, aby tě přišla vyhodit," řekl jí Draco. Hermiona tam jen stála, šokovaná. On se choval tak ochranitelsky."Dnes o mně neslyšíte naposledy," řekla Pansy a odkráčela zpět ke svým společníkům."Jsi v pořádku?" zeptal se Draco Hermiony. Ta jen přikývla. Jednou rukou ji objal a společně se vydali na cestu zpět do Sídla."To bylo slušné divadýlko, co jsi tam předvedl," poznamenala Hermiona, jakmile byli usazeni v limuzíně."Kdo řekl, že to bylo divadýlko?" řekl Draco a zvláštně se na ni zadíval. "Hermiono, myslím, že si neuvědomuješ, jak jsi pro mne vyjímečná," řekl jemně."Myslíš proto, že ti zajistím peníze?" zeptala se ho Hermiona."Ne, protože jsi ta nejúžasnější osoba, jakou jsem kdy poznal, a chci být kvůli tobě lepším člověkem. Vše, co jsem od války udělal, bylo proto, abych tě byl hoden. Abych se stal mužem, jehož si zasloužíš, mužem, který ti snese modré z nebe, ochrání tě před vším zlým a přinese ti k nohám vše dobré, co tento svět může nabídnout," řekl jí Draco a myslel to opravdu upřímně. Hermiona poslouchala vše, co říkal, a její srdce začalo pukat. On byl tak báječný a dokázal ohromné věci, aby změnil svůj život. Nyní si tu před ní vyléval srdce a jediné, na co mohla myslet bylo, jak strašně si ho nezaslouží. Byla zničená, nechala si proklouzávat život mezi prsty, zatímco on se snažil ten svůj vylepšit. "Když jsem tě viděl tehdy v klubu, věděl jsem, že se máš vrátit zpět do mého života, a přísahal jsem si, že tě už nikdy nenechám odejít, protože jsem do tebe už od školy zamilovaný. Nikdy jsem si to nebyl schopen přiznat a pak jsem si celé roky vyčítal, že jsem tě tenkrát nechal odejít. Snažil jsem se na tebe zapomenout, ale žádná z mých přítelkyň se ti nikdy nevyrovnala. Opravdu bych se o tebe chtěl patřičně ucházet. Vážil bych si toho, kdybych tě mohl mít jakou svou lásku. Žádné předstírání. Chci, abys byla moje," řekl Draco a palcem jí setřel z tváře slzu."Draco, já nevím, jestli můžu. Jsem tak zničená, že nevím, zda jsem vůbec schopná znovu milovat," řekla Hermiona a hleděla do jeho úžasných stříbrných očí. Očí, díky nimž měla chuť zapomenout na svět okolo a jen plovat v jejich nekonečných hloubkách."Já tě to naučím," řekl a znovu ji vášnivě políbil. "Když mě něcháš, ukážu ti, jak znovu otevřít srdce, a slibuji, že tě nezraním, ani když mi ho svěříš," řekl jí mezi polibky.Přikývla a poddala se jeho dotekům a polibkům.
