Hermiona seděla ve svém pokoji v Sídle, značně rozrušená. Dnes večer mělo být její poslední představení v klubu. Probrala to s Dracem a oba souhlasili, že to tak bude nejlepší. Právě se učesala a namalovala a teď už jen zabíjela čas před tím, než bude čas jít. Holky z klubu se rozhodly uspořádát jí party na rozloučenou a ona si nebyla jistá, zda se dokáže ubránit slzám. Po tom všem, co se jí stalo, pro ni byly jako rodina a Hermioně bude chybět s nimi každý den pracovat. Ozvalo se zaklepání na dveře. Zavolala 'dále' a do pokoje vešla Narcissa, jež se vzápětí posadila na sedátko u Hermionina toaletního stolku."Ahoj Narcisso, co pro vás mohu udělat?" zeptala se Hermiona a napřímila se."Nic, drahá, jen jsem ti chtěla popřát hodně štěstí," řekla Narcissa a smetla Hermioně z šatů neviditelné smítko. Hermiona se na ni dívala s šokovaným výrazem. Narcissa se při pohledu na její obličej rozesmála. "Myslela sis, že to nevím?" zeptala se. Hermiona jen pokývla hlavou. "Zavři pusu, drahá, nebo ti tam vletí moucha," řekla Narcissa a Hermiona ji s hlasitým klapnutím zavřela. "Je mojí prací vědět všechno. Neodsuzuji tvou práci, ale jsem ráda, že jste to s Dracem probrali a rozhodli se pro lepší řešení. Čistokrevná společnost už sice není, co bývala, ale pořád je dost brutální a já tě chci chránit, jak jen to jde," řekla Narcissa upřímně. Hermiona hleděla na své ruce v klíně."Děkuji, Narcisso. Celou tu dobu jste byla úžasná a já bych si nemohla přát lepší tchýni," řekla a vzhédla."A já bych si nemohla přát lepší snachu," řekla Narcissa a položila svou ruku na Hermioninu. "Teď se douprav, očekávám skvělou show," řekla a vstala."Cože?" zeptala se Hermiona."Budu tam dnes večer spolu s Dracem, panem Zabinim a slečnou Weasleyovou. A žádný strach, Lucius nemá o tom všem ani ponětí," řekla a nechala ohromenou Hermionu o samotě. Když odešla Narcissa, přišel Draco, jenž ve svých černých kalhotách a tmavě zelené košili vypadal elegantně jako vždycky. Přistoupil k ní, políbil ji na čelo a pak si sedl tam, kde před chvíli seděla jeho matka."Tak, jsi připravná?" zeptal se."Asi. Všichni mi budou hrozně chybět," řekla Hermiona tiše."Vždycky se s nimi můžeš zase vidět," řekl Draco a vzal Hermioninu ruku do své."Asi ano, ale nebude to jako dřív," řekla Hermiona a hleděla do Dracových stříbrných očí. "Miluju tě," řekla."Vždycky jsem tě miloval," odpověděl a Hermiona se usmála. Opravdu nechápala, jak ho mohla celé ty roky přehlížet. "No, musíme vyrazit, máš dneska poslední představení," řekl Draco, vstal a pomohl vstát i Hermioně.***Hermiona stála pod pódiem na pohyblivé rampě, jež ji měla vyvézt nahoru na pódium. Všichni jí dali spoustu květin a také komicky ohromnou kartu, na níž stálo, jak moc jim bude chybět. Ze všeho toho pláče si pak musela předělávat make-up."Dámy a pánové, přináším vám špatné zprávy. Naše drahá Hermiona dnes vystupuje naposledy," oznámila Cherry a publikum zabučelo. "Vím, vím, všem nám bude chybět, ale čekají ji větší a lepší věci a my si ji vždy budeme pamatovat jako nejlepší zpěvačku, která kdy prošla těmito dveřmi. Bez dalších okolků vám, dámy a pánové, představuji diamant našeho klubu," dokončila svou řeč Cherry a odešla z pódia. Hudba začala hrát, světla zhasla, rampa se začala zdvyhat a vyvezla Hermionu na pódium. Když stála zase pevně na zemi, osvítil ji jediný reflektor.Pojď, zlato,Proč nevymalujeme město?A všechen ten Jazz.Nalíčím si kolena,*Shrnu si punčochy,A všechen ten JazzNastartuj auto,Znám parádní místo,Kde džin je vychlazený,A piano nažhavené,Je to jen hlučný sál,Kde jsou noční rvačky,A všechenTenJazz!Uhlaď si vlasy,A obuj přeskové boty,A všechen ten Jazz.Slyšela jsem, že otec Dip,Se chystá rozjet blues,A všechen ten Jazz,Vydrž, zlato,Budeme tancovat Bunny Hug,**Koupila jsem aspirin,Dole u Spojených lékáren.V případě, že by ses z toho složil,Chci nový začátek,Abychom mohli dělat ten,Jazz!Skidoo!A všechen ten Jazz!Hotcha!Paráda!A všechen ten Jazz.Hah! Hah! Hah!Je to jen hlučný sál,Kde jsou noční rvačky,A všechen ten Jazz.Přímo tady,Skladuju ten džus,A všechen ten Jazz.Pojď zlato,Vyčistíme oblohu,Vsadím se, že Šťastná Lindy,Nikdy neletěla tak vysoko,Protože ve stratosféře,Jak by mohl člověk naslouchat,Všemu tomu Jazzu.Oh, uvidíš, jak se třese a tančí,A všechen ten Jazz,Bude se natřásat dokud jí neprasknou podvazky,A všechen ten Jazz.Ukaž jí, kde má zaparkovat svůj pásek,Oh, krev její matky je sražená,Kdyby slyšela,Že je její zlato praštěné,Ze všeho toho Jazzu.A všechen ten Jazz!Pojď, oh zlato, uvidíš,Proč nevymalujeme naše město?A všechen ten Jazz,A všechen ten Jazz.Já si, oh, nalíčím kolena,Ona se bude natřásat,Dokud jí neprasknou podvazky a punčochy,A všechen ten Jazz, a všechen ten Jazz.Nastartuj auto, ukaž jí kde,Znám parádní místo, může zaparkovat svůj pásek,Kde džin je vychlazený, oh, krev její matky,Ale piano nažhavené, je sražená,Je to jen hlučný sál, kdyby jen slyšela,Kde jsou noční rvačky, že je její zlato praštěné,A všechen ten Jazz, ze všeho toho Jazzu!Hotcha!Paráda!Jazz!Ne, nejsem ničí ženou,Ale, oh, miluju svůj život,A všechen ten Jazz.Ten Jazz!Hermiona vyřvala poslední tón a všichni jí ve stoje tleskali. Uklonila se a davu poděkovala. Odešla do zákulisí, ale publikum křičelo o přídavek. Cherry se na ni podívala, Hermiona přikývla a odběhla se převléknout.*Když se začaly nosit krátké sukně, děvčata si často líčila kolena. Prý to mělo symbolizovat zdraví a přidávat na kráse.**Bunny Hug je styl tance z počátku 20. století.
